Reykjavík/Washington - Manželské svazky mezi vzdálenějšími příbuznými - bratranci a sestřenicemi - jsou zřetelně plodnější než jiná manželství. Vyplývá to z výzkumu uskutečněného na Islandu, jehož závěry zveřejňuje nejnovější číslo amerického odborného časopisu Science. Autoři studie vypracované na základě tohoto výzkumu docházejí k závěru, že tato skutečnost má biologické kořeny.
Vědecký tým vedený Agnarem Helgasonem z biotechnické firmy deCode Genetics v Reykjaviku propátral 160.000 manželství uzavřených na ostrově mezi roky 1800 a 1965. Ukázalo se, že svazky příbuzných třetího a čtvrtého stupně jsou zřetelně v čele plodnosti. Například ženy narozené na ostrově mezi lety 1800 a 1824, které se vdaly za bratrance (tedy příbuzného čtvrtého stupně), měly v průměru 4,04 dětí a 9,17 vnoučat. Při svazku s mnohem vzdálenějším příbuzným, tedy „bratrancem“ osmého nebo ještě vyššího stupně, měly v průměru 3,34 dětí a 7,31 vnoučat.
Na ostrově s asi 300.000 obyvatel, kde se manželstvím vzdáleně příbuzných nedalo prakticky vyhnout, lze v církevních matrikách vysledovat rodokmeny značně podrobně až téměř 1000 let zpět. Tyto matriky, respektive rodokmeny byly už plně digitalizovány a jsou každému islandskému občanovi plně k dispozici. Pro genetiky představují tyto dokumenty jedinečný a v jiných podmínkách těžko získatelný soubor údajů.
Svazky mezi blízkými příbuznými jsou v řadě zemí zakázané, protože genetická blízkost zvyšuje riziko vypuknutí nemocí nebo poruch, které by v případě svazku s nepříbuznou osobou vůbec nevznikly. Nepříbuzné páry totiž kombinují mnohem různorodější geny a poskytují tak svým potomkům podstatně mnohostrannější genetickou výbavu. Právě tak ale může svazek příbuzných zvýraznit některé kladné rodové předpoklady, které příbuzní mají ve svých genech, ovšem se značným rizikem zdůraznění negativ. Nabízí se závěr, že svazky mezi bratranci a sestřenicemi, čili příbuznými ve čtvrtém stupni, představují v přírodě optimální kompromis mezi přednostmi příbuzenské blízkosti a genetické pestrosti, vyvozují autoři studie.
Český zákon o rodině stanoví, že manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, to znamená například mezi otcem a dcerou, matkou a synem nebo prarodičem a vnučkou. Co se týká osob, které mají společného předka, zákon o rodině zakazuje manželství mezi sourozenci.
Církevní kodex katolíků je v tomto ohledu přísnější. Zcela vylučuje
manželství ve stejných případech, jaké uvádí zákon, a v podstatě odmítá i manželství osob příbuzných ve třetím stupni (vztah strýc-neteř či teta-synovec) a čtvrtém stupni (vztah bratranec-sestřenice). Připouští však možnost výjimek „z oprávněného důvodu“ - ve třetím stupni opravdu vzácně, ve čtvrtém snadněji. Rozhodnutí o udělení výjimky je však zcela v rukou příslušného biskupa.
