Die Welt píše o puči v Praze, Evropská komise tradičně bez komentáře

Berlín - Jmenováním ekonoma Jiřího Rusnoka českým premiérem obešel prezident Miloš Zeman podle německého deníku Die Welt parlament, a Česku tak hrozí otevřený boj o moc. Další německé a rakouské portály poznamenávají, že kabinet odborníků má vyvést Česko z politické krize, považují ale za nepravděpodobné, že získá důvěru poslanců.

V článku nazvaném „Puč v Praze. Český prezident vyšachoval parlament“ Die Welt připomíná, že se Zeman rozhodl pro nepolitickou vládu navzdory skutečnosti, že strany dosavadní vládní koalice daly v Poslanecké sněmovně dohromady většinu 101 hlasu nutnou pro pokračování ve vládnutí.

„Zeman se tak postavil nejen celému dosavadnímu vládnímu táboru, ale téměř kompletní Poslanecké sněmovně a riskuje v Česku dosud nevídaný boj o moc,“ soudí Die Welt, podle něhož se prezident domnívá, že je na něj dobře vybaven. „Už týdny tvrdí, že mu přímý mandát od občanů dává automaticky větší pravomoci než jeho předchůdcům. Podle ústavy tomu ale tak v žádném případě není,“ píše server listu Die Welt, podle něhož prezident využívá mezer v ústavě.

„I kdyby parlament jeho úřednickou vládu odmítl, což je hotovou věcí, může dál vládnout,“ zdůrazňuje deník a připomíná, že ústava prezidentovi nenařizuje, dokdy musí pověřit sestavením vlády dalšího premiéra. „Zemanova ztroskotaná vláda tak může nerušeně vládnout až do příštích voleb - a přijímat rozhodnutí důležitá pro Zemana,“ uvádí server.

Za taková rozhodnutí považuje jmenování velvyslanců, které prezident dosud neúspěšně prosazoval, jako bývalou první dámu Livii Klausovou na post ambasadorky na Slovensku. „Vláda by se mohla věnovat i dalším oblíbeným Zemanovým tématům. Prezident by rád viděl zvýšení minimální mzdy a chtěl by přihrát vysoce lukrativní zakázku na výstavbu kontroverzní Jaderné elektrárny Temelín česko-ruskému konsorciu,“ poznamenává Die Welt. Jako jediné řešení pro parlament, jak zabránit samostatnému postupu Zemana, vidí list rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby.

Evropská komise jmenování Rusnoka nekomentuje

Evropská komise odmítla komentovat jmenování Jiřího Rusnoka českým premiérem, k tomuto kroku prezidenta Miloše Zemana se nicméně vyjádřili v rozhovoru se zpravodajem ČT někteří europoslanci. „Po stovky let jsme v Evropě bojovali za to, aby se vlády skrz národní shromáždění zodpovídaly lidu. Je velmi smutné, že v poslední době vidíme tendenci jmenovat technokratické vlády v Řecku, Itálii a nyní České republice, když nemají většinovou podporu v parlamentu ani v zemi,“ prohlásil Daniel Hannan, britský europoslanec frakce Evropských demokratů a konzervativců.

„Osobně bych upřednostnila, aby se šlo rovnou k přímým volbám, protože se bojím, že odteď ČR nečelí jen vládní krizi, ale může se to vyvinout v obří politickou krizi, což v této době není dobré,“ uvedla německá europoslankyně a spolupředsedkyně frakce Zelení Rebecca Harmsová. 

„Litujeme, že koalice s většinou byla přehlédnuta. ČR si tím nechala ujít příležitost mít svou první premiérku. Pro evropské liberální demokraty je jasné, že korupce nemá v evropské politice žádné místo. Bylo tedy dobře, že Petr Nečas rezignoval jako premiér,“ říká mluvčí frakce Aliance demokratů a liberálů pro Evropu Didrik de Schaetzen.

Na summitu Evropské unie, který se koná tento čtvrtek a pátek, bude Českou republiku zastupovat premiér v demisi Petr Nečas (ODS). ČTK to dnes sdělil mluvčí vlády Jan Hrubeš. Nově jmenovaný premiér Jiří Rusnok začne jezdit na zahraniční cesty až po jmenování celého svého kabinetu.

Komentáře očekávají vlekou krizi

Jmenováním ekonoma Jiřího Rusnoka novým předsedou české vlády se prezident Zeman pustil podle agentury Reuters do střetu s dosavadní středopravou vládní koalicí stran. Tento krok podle Reuters zřejmě prodlouží politickou nestabilitu v zemi. Podle korespondenta BBC Roba Camerona se v Česku rozpoutal boj mezi prezidentem a parlamentem, jehož názor nemusí hlava státu díky ústavě respektovat. Zeman se rozhodl vzdorovat jak dosavadní vládní koalici usilující o novou šanci na sestavení vlády, tak levicové opozici požadující předčasné volby. „Vleklou politickou krizi“ očekává v Česku polský list Gazeta Wyborcza. „Hodně nasvědčuje tomu, že pokud se prezident nedohodne s parlamentem, Česko čeká delší politická krize,“ píše deník v poznámce k Zemanovu rozhodnutí jmenovat premiérem Rusnoka.

„Jmenování Zemanova člověka do klíčové funkce podle názoru expertů svědčí o tom, že prezident se rozhodl soustředit ve svých rukou co nejvíce pravomocí na úkor parlamentu. Pokud se mu to povede, v Česku se fakticky změní systém řízení státu,“ upozornil na svém webu ruský list Izvěstija. Připomněl, že za hlavní kandidátku na funkci šéfky vlády byla považována předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. „Ale kandidátka rozhodně neuspokojila Zemana, který si nepřál vidět ještě jednu vládu nezávislou na něm a opírající se o parlamentní koalici. To prostě neodpovídá jeho zájmům. Prezident se už dávno snaží vytvořit svůj 'kapesní' kabinet. Nikoli náhodou šel do voleb s heslem 'Pryč s vládou, hlasujte pro Zemana!' Teď je prezident podle expertů velice blízký svému cíli,“ napsala zpravodajka listu. Novou vládu má sice ještě schvalovat parlament, ale většina poslanců není nadšena vidinou předčasných voleb a chce v lavicích vydržet až do konce, a tak by se mohlo stát, že kabinet kontrolovaný prezidentem bude klidně existovat celý rok. „Zatímco zákonodárci teprve dávají myšlenky dohromady, Zeman koná a potichu jim odebírá pravomoci,“ podotkla autorka.

„Prezident se rozhodl pominout možnost politické vlády s parlamentní většinou,“ poznamenal portál europeanvoice.com, podle kterého Zemanovo rozhodnutí „chystá jeviště pro konfrontaci s parlamentem a pro ústavní krizi“. Server rovněž připomněl slova šéfa strany TOP 09 Karla Schwarzenberga o Zemanově směřování k modelu korporativního státu, používaného diktátory Frankem a Mussolinim či vyjádření místopředsedy téže strany Miroslava Kalouska o „ústavním puči“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpa, Siho a Putina čeká trojstranné jednání

Čínské město Šen-čen hostí summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Účastní se jej mimo jiné prezident USA Donald Trump, ruský diktátor Vladimir Putin a čínský vládce Si Ťin-pching. Podle zdroje agentury AP by měl Trump jednat samostatně se šéfem Kremlu, to však jeho mluvčí Dmitrij Peskov nepotvrdil, podle něj nemá Putin na čtvrtek naplánovanou s Trumpem žádnou širší schůzku. Trojici lídrů však čeká trojstranná schůzka, řešit by se na ní měla mimo jiné ruská agrese na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Krymský most čelil v noci na čtvrtek dalšímu útoku. Nyní je na něm přerušena doprava, tvrdí Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského poloostrova. Ukrajina zaútočila na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, již v úterý a vážně jej poškodila. Škody způsobené aktuálním útokem se vyhodnocují, prohlásil šéf krymské správy Sergej Aksjonov.
před 27 mminutami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
před 5 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Demokraté nominovali Jeffriese na post šéfa Sněmovny reprezentantů

Demokraté ve středu nominovali kongresmana Hakeema Jeffriese na post předsedy Sněmovny reprezentantů. Tím otevřeli cestu k tomu, aby se v lednu, až se sejde Kongres v novém složení, stal prvním černochem v čele dolní komory, informují tiskové agentury. Jeffries po své nominaci přislíbil, že demokraté budou pod jeho vedením bojovat proti korupci.
před 7 hhodinami

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, řekl Hegseth

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, aniž ji blíže specifikoval. Podle agentury AFP jednal šéf Pentagonu s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPředstíral přátelství, budoval past. Jak Epstein vyhledával své oběti?

Jak fungovala síť Jeffreyho Epsteina, do které se dostaly stovky mladých dívek, a proč selhaly kontrolní mechanismy i úřady? Americká zpravodajka Jana Ciglerová a Michaela Studená z iniciativy Pod svícnem rozebírají psychologii groomingu, nebezpečnou asymetrii moci i současné politické zákulisí ve Washingtonu. V závěrečné epizodě je rozebíráno i to, jak Bílý dům řešil kauzu v nejpřísněji střežené místnosti, jak do skládačky zapadá výslech Billa Gatese nebo proč Melania Trumpová narychlo vyvracela drby z brazilských novin.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.