Berlín - Jmenováním ekonoma Jiřího Rusnoka českým premiérem obešel prezident Miloš Zeman podle německého deníku Die Welt parlament, a Česku tak hrozí otevřený boj o moc. Další německé a rakouské portály poznamenávají, že kabinet odborníků má vyvést Česko z politické krize, považují ale za nepravděpodobné, že získá důvěru poslanců.
V článku nazvaném „Puč v Praze. Český prezident vyšachoval parlament“ Die Welt připomíná, že se Zeman rozhodl pro nepolitickou vládu navzdory skutečnosti, že strany dosavadní vládní koalice daly v Poslanecké sněmovně dohromady většinu 101 hlasu nutnou pro pokračování ve vládnutí.
„Zeman se tak postavil nejen celému dosavadnímu vládnímu táboru, ale téměř kompletní Poslanecké sněmovně a riskuje v Česku dosud nevídaný boj o moc,“ soudí Die Welt, podle něhož se prezident domnívá, že je na něj dobře vybaven. „Už týdny tvrdí, že mu přímý mandát od občanů dává automaticky větší pravomoci než jeho předchůdcům. Podle ústavy tomu ale tak v žádném případě není,“ píše server listu Die Welt, podle něhož prezident využívá mezer v ústavě.
„I kdyby parlament jeho úřednickou vládu odmítl, což je hotovou věcí, může dál vládnout,“ zdůrazňuje deník a připomíná, že ústava prezidentovi nenařizuje, dokdy musí pověřit sestavením vlády dalšího premiéra. „Zemanova ztroskotaná vláda tak může nerušeně vládnout až do příštích voleb - a přijímat rozhodnutí důležitá pro Zemana,“ uvádí server.
Za taková rozhodnutí považuje jmenování velvyslanců, které prezident dosud neúspěšně prosazoval, jako bývalou první dámu Livii Klausovou na post ambasadorky na Slovensku. „Vláda by se mohla věnovat i dalším oblíbeným Zemanovým tématům. Prezident by rád viděl zvýšení minimální mzdy a chtěl by přihrát vysoce lukrativní zakázku na výstavbu kontroverzní Jaderné elektrárny Temelín česko-ruskému konsorciu,“ poznamenává Die Welt. Jako jediné řešení pro parlament, jak zabránit samostatnému postupu Zemana, vidí list rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby.
Evropská komise jmenování Rusnoka nekomentuje
Evropská komise odmítla komentovat jmenování Jiřího Rusnoka českým premiérem, k tomuto kroku prezidenta Miloše Zemana se nicméně vyjádřili v rozhovoru se zpravodajem ČT někteří europoslanci. „Po stovky let jsme v Evropě bojovali za to, aby se vlády skrz národní shromáždění zodpovídaly lidu. Je velmi smutné, že v poslední době vidíme tendenci jmenovat technokratické vlády v Řecku, Itálii a nyní České republice, když nemají většinovou podporu v parlamentu ani v zemi,“ prohlásil Daniel Hannan, britský europoslanec frakce Evropských demokratů a konzervativců.
„Osobně bych upřednostnila, aby se šlo rovnou k přímým volbám, protože se bojím, že odteď ČR nečelí jen vládní krizi, ale může se to vyvinout v obří politickou krizi, což v této době není dobré,“ uvedla německá europoslankyně a spolupředsedkyně frakce Zelení Rebecca Harmsová.
„Litujeme, že koalice s většinou byla přehlédnuta. ČR si tím nechala ujít příležitost mít svou první premiérku. Pro evropské liberální demokraty je jasné, že korupce nemá v evropské politice žádné místo. Bylo tedy dobře, že Petr Nečas rezignoval jako premiér,“ říká mluvčí frakce Aliance demokratů a liberálů pro Evropu Didrik de Schaetzen.
Na summitu Evropské unie, který se koná tento čtvrtek a pátek, bude Českou republiku zastupovat premiér v demisi Petr Nečas (ODS). ČTK to dnes sdělil mluvčí vlády Jan Hrubeš. Nově jmenovaný premiér Jiří Rusnok začne jezdit na zahraniční cesty až po jmenování celého svého kabinetu.
Komentáře očekávají vlekou krizi
Jmenováním ekonoma Jiřího Rusnoka novým předsedou české vlády se prezident Zeman pustil podle agentury Reuters do střetu s dosavadní středopravou vládní koalicí stran. Tento krok podle Reuters zřejmě prodlouží politickou nestabilitu v zemi. Podle korespondenta BBC Roba Camerona se v Česku rozpoutal boj mezi prezidentem a parlamentem, jehož názor nemusí hlava státu díky ústavě respektovat. Zeman se rozhodl vzdorovat jak dosavadní vládní koalici usilující o novou šanci na sestavení vlády, tak levicové opozici požadující předčasné volby. „Vleklou politickou krizi“ očekává v Česku polský list Gazeta Wyborcza. „Hodně nasvědčuje tomu, že pokud se prezident nedohodne s parlamentem, Česko čeká delší politická krize,“ píše deník v poznámce k Zemanovu rozhodnutí jmenovat premiérem Rusnoka.
„Jmenování Zemanova člověka do klíčové funkce podle názoru expertů svědčí o tom, že prezident se rozhodl soustředit ve svých rukou co nejvíce pravomocí na úkor parlamentu. Pokud se mu to povede, v Česku se fakticky změní systém řízení státu,“ upozornil na svém webu ruský list Izvěstija. Připomněl, že za hlavní kandidátku na funkci šéfky vlády byla považována předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. „Ale kandidátka rozhodně neuspokojila Zemana, který si nepřál vidět ještě jednu vládu nezávislou na něm a opírající se o parlamentní koalici. To prostě neodpovídá jeho zájmům. Prezident se už dávno snaží vytvořit svůj 'kapesní' kabinet. Nikoli náhodou šel do voleb s heslem 'Pryč s vládou, hlasujte pro Zemana!' Teď je prezident podle expertů velice blízký svému cíli,“ napsala zpravodajka listu. Novou vládu má sice ještě schvalovat parlament, ale většina poslanců není nadšena vidinou předčasných voleb a chce v lavicích vydržet až do konce, a tak by se mohlo stát, že kabinet kontrolovaný prezidentem bude klidně existovat celý rok. „Zatímco zákonodárci teprve dávají myšlenky dohromady, Zeman koná a potichu jim odebírá pravomoci,“ podotkla autorka.
„Prezident se rozhodl pominout možnost politické vlády s parlamentní většinou,“ poznamenal portál europeanvoice.com, podle kterého Zemanovo rozhodnutí „chystá jeviště pro konfrontaci s parlamentem a pro ústavní krizi“. Server rovněž připomněl slova šéfa strany TOP 09 Karla Schwarzenberga o Zemanově směřování k modelu korporativního státu, používaného diktátory Frankem a Mussolinim či vyjádření místopředsedy téže strany Miroslava Kalouska o „ústavním puči“.
