Uprchlíci nadále ve velkém počtu směřují z Turecka přes Egejské moře do Řecka na chatrných plavidlech. Cesta je ale stále náročnější kvůli zhoršujícímu se počasí. Jen v noci se potopily dvě lodě a desítky běženců při tom přišly o život. S náporem uprchlíků se potýká i slovinsko-rakouská hranice - od poloviny měsíce přešlo přes dvoumilionové Slovinsko přes 80 tisíc lidí.
Tisíce běženců převážně ze Sýrie a Afghánistánu se stále snaží dostat přes řecké ostrovy do bohatších států Evropské unie. Jejich strastiplná cesta vede takzvanou balkánskou cestou, která nyní zahrnuje Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko.
Řecký premiér Alexis Tsipras v reakci na další oběti migrační vlny prohlásil, že Evropa krizi nezvládá a nedokáže dostát své morální povinnosti chránit lidské životy. „Chci vyjádřit... hluboký zármutek nad desítkami mrtvých a lidskou tragédií, která se odehrává v našich mořích. Vlny Egejského moře nevyplavují jen mrtvé uprchlíky, mrtvé děti, ale i celou evropskou civilizaci,“ řekl Tsipras poslancům.
K řeckým ostrovům už letos připlulo přes půl milionu běženců, více než polovina z nich vstoupila na evropskou půdu na ostrově Lesbos.
Vlny dosahují i pěti metrů
Migrační tlak se na podzim zvýšil kvůli zhoršujícímu se počasí. „V centrální části Středozemního moře i kolem Kypru na východě mohou vlny v zimě přesahovat průměrně metr a půl. Objevují se navíc tlakové níže, které mohou být intenzivní. Vítr je pak silnější a není výjimkou, že vlny dosahují pěti metrů, a to je pro chatrná plavidla podstatně horší,“ vysvětlil meteorolog Michal Žák.
Špatné počasí ohrožuje zejména uprchlíky plující ze severu Afriky do Itálie. „U Řecka jde o vzdálenosti do pěti mil od tureckých břehů, takže si jednoduše počkají na lepší počasí,“ míní kapitán Ctirad Pacák.
Teplota v centrální části Středozemního moře ale v příštích měsících klesne až na 12 stupňů. „Při takové teplotě není pobyt ve vodě nic na dlouhou dobu,“ poznamenal Žák.
I když se uprchlíkům podaří překonat nástrahy moře a dostat se na Balkán, čeká je tuhá zima. „Průměrná teplota se pohybuje mezi nulou a minus dvěma stupni,“ konstatoval meteorolog s tím, že pokud do oblasti zasáhne arktický vzduch, mohou teploty klesat až na minus dvacet.
Podle šéfa Lékařů bez hranic v ČR Pavla Grubera se možná proud běženců nezastaví ani přes zimu, jelikož statisíce uprchlíků žijí už několik let v táborech v Turecku a dalších zemích Blízkého východu a ztrácejí naději. „Je otázka, jestli jsou připraveni tam prožít další zimu,“ podotkl Gruber a ocenil práci dobrovolníků, kteří působí jak na řeckých ostrovech, tak i na Balkáně.
„Nejdůležitější je, aby lidé měli teplou přikrývku a polévku a nemuseli spát v mrazu na polích,“ zdůraznil šéf českých Lékařů bez hranic.
Běženci mají obavy z dalších plotů
Migranti se snaží dostat do Evropy co nejrychleji také proto, že jihovýchod starého kontinentu začíná čím dál častěji mluvit o pevnějších plotech na hranicích. Maďarsko svou metodou inspirovalo sousední Slovinsko, Chorvatsko nebo Rakousko. Jako o krajní možnosti o něm uvažuje i Slovensko. Podle premiéra Roberta Fica ale bude daleko účinnější, když osmadvacítka vypomůže krajním státům Schengenu.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier hovoří v této souvislosti o společné evropské agentuře, která by hranice hlídala. Zároveň je ale podle něj konečně potřeba začít řešit více příčiny než následky současné imigrační vlny a vyjednávat o stabilním řešení situace v Sýrii.
Právě Německo má stále s náporem uprchlíků největší těžkosti. Podle tamních úřadů už letos eviduje přes 800 tisíc žádostí o azyl. Polovina z tohoto počtu přitom údajně přibyla za poslední dva měsíce. Německo proto dál prosazuje plány na trvalý mechanismus přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi.
