Bagdád – Nejméně 50 mrtvých a 160 zraněných si vyžádala série útoků v Bagdádu. Atentáty byly spáchány během jediné hodiny s pomocí náloží umístěných v autech. Jejich terčem byly restaurace, autobusové zastávky a místa, kde se ráno shromažďují dělníci. Zatím se k nim nikdo nepřihlásil. Policie po těchto útocích posílila hlídky v ulicích metropole a rozšířila silniční kontroly.
Desítky mrtvých a zraněných po sérii útoků v Bagdádu
Zřejmě jde o násilnosti motivované sporem mezi šíity a sunnity. Agentury dávají násilí do souvislosti s 10. výročím začátku mezinárodní invaze, při níž byl svržen bývalý prezident Saddám Husajn.
První nálože vybuchly u restaurace ve čtvrti Maštal. O život tam přišli čtyři lidé a 15 bylo zraněno. O několik minut později zemřeli dva dělníci na shromaždišti, kam přicházejí každé ráno hledat práci. Vybuchla tam nálož skrytá u vozovky. V šíitské čtvrti Sadr zabíjela bomba, kterou útočníci schovali do autobusu. Zemřeli tři cestující a sedm dalších bylo zraněno. V nákupní části téže čtvrti pak zahynuly další dvě osoby. Mrtví jsou hlášeni i z další restaurace ve čtvrti Husajníja, další nálož vybuchla na policejní stanici v Zafarníji. Mezi tamními pěti mrtvými je i policista. Tento útok si vyžádal skoro 30 raněných. Šest lidí pak nepřežilo útok spáchaný v restauraci ve středu metropole, poblíž přísně střežené zóny, v níž jsou vládní budovy.
V Iráku v posledních měsících stoupá napětí mezi většinovými šíity, kteří mají hlavní slovo ve vládě, a sunnity, kteří Iráku vládli za Saddáma Husajna. Sunnité ve svých provinciích pravidelně protestují proti tomu, co označují za diskriminaci a cílené vylučování sunnitů z mocenských pozic.
Deset let po začátku mezinárodního zásahu není v Iráku bezpečno. Invaze rozložila armádu a bezpečnostní složky starého režimu. To nejhorší z krvavého boje extremistů podle náboženského vyznání z let 2006 a 2007 už je sice minulostí, i dnes ale v Iráku každý měsíc zahynou násilnou smrtí víc než tři stovky lidí. Kromě bezpečnosti má Irák velké mezery v infrastruktuře. Investice do ropného průmyslu udělaly ze země druhého největšího vývozce suroviny v bloku OPEC, což se ale zatím nepromítlo do modernizace silnic, zásobování vodou a elektřinou.