Desetitisíce obětí inženýrského zázraku. Historici odhalují, jak vznikal Moskevský průplav

2 minuty
Neznámé oběti Moskevského průplavu
Zdroj: ČT24

Před osmdesáti lety byl dokončen Moskevský průplav, jedna z největších uměle vytvořených vodních cest světa. Společně s dalšími stavbami propojil ruské hlavní město s pěti moři. Kanál pomohl rozvoji sovětského průmyslu, o pozadí jeho výstavby se ale vědělo jen velmi málo. Zaplnit bílá místa ruských dějin dvacátého století si předsevzala organizace Memorial.

Moskevský průplav je 128 kilometrů dlouhý a pět a půl metru hluboký. Je považován za inženýrský zázrak. Podle historiků si ovšem jeho vybudování – bez pomoci těžké techniky – vyžádalo obrovské oběti.

Kanál stavělo šest let na dvěstě tisíc politických vězňů. Minimálně dvacet tisíc z nich při tom zemřelo. Přesné číslo ale není dodnes známé. Stavba probíhala v období stalinských represí a dokumentů o ní je proto v archivech málo, nebo jsou stále tajné.

Dmitriji Kotělevičovi se přesto podařilo najít informace o Dmitrovském gulagu, kde byli vězni kvůli stavbě soustředěni. „Velení tábora se také stalo v roce 1937 obětí represí. Po konci výstavby byli všichni jeho nejvyšší představitelé zatčeni a zastřeleni,“ říká historik Kotělevič.

Systém kanálů mezi řekami v Rusku postupně propojil Černé, Azovské, Kaspické, Baltské a Bílé moře. Moskevský průplav s nimi spojil hlavní město. Z hospodářského hlediska má velký význam, o obětech při jeho stavbě se ale stále ví jen málo.

Moskevský průplav a spojení pěti moří
Zdroj: ČT24

Stále se nacházejí nové hroby

Badatelé proto chtějí najít místa, kde byli vězni pohřbíváni. Lokalita u vody je ale atraktivní a rychle tu rostou nové domy. „Neustále se objevují zprávy, že kdosi našel hroby, když stavěl na břehu. Nikdo to ale oficiálně nenahlásil,“ potvrdil architekt Boris Kondakov.

Memorial pořádá přednášky na lodi plující průplavem, kterých se účastní i školy. „Je opravdu důležité znát tyto části dějin, aby se už nikdy víc neopakovaly,“ říká studentka Nina. Výzkum se nezastavil a pokračovat má ještě několik let. „Naším cílem je najít jména co největšího počtu lidí, kteří zemřeli při výstavbě kanálu,“ dodává Jekatěrina Melniková z Memorialu. 

Důležitost samotného průplavu je nesporná. Pět let po dokončení dokonce metropoli zachránil. Obránci vodou z něj zaplavili území, přes které se město snažila obklíčit německá armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 30 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...