Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje, aby Evropská unie deportovala všechny ilegální migranty a soustředila je v monitorovaných uprchlických táborech mimo své území, kde by mohli čekat na vyřízení svých žádostí o azyl.
„Mohl by to být ostrov, mohla by to být pobřežní oblast na severu Afriky, ale bezpečnost a zásobování takové oblasti by musela ve svém vlastním zájmu garantovat Evropská unie,“ řekl předseda maďarské vlády v rozhovoru pro server Origo.
„Ti, kteří přišli (do EU) ilegálně, musejí být zadrženi a odesláni,“ řekl dále Orbán. „Musíme založit velké uprchlické tábory mimo EU s ozbrojenou bezpečností a finanční podporou, kterou zajistí Unie. Každý, kdo přijde ilegálně, tam musí být vrácen. Tam mohou požádat o azyl,“ dodal premiér.
Orbán už dříve vyvolal velké kontroverze svými ostrými výroky na adresu migrantů i kvůli vybudování plotů na jižní hranici své země s cílem zastavit vlnu uprchlíků směřujících do Evropské unie. Jeho vláda také popudila Brusel vypsáním referenda, v němž se mají maďarští voliči 2. října vyjádřit k povinným kvótám na přerozdělení migrantů mezi členské země EU.
Maďarsko by mohlo navrhnout změny v Lisabonské smlouvě
Šéf úřadu Orbánova kabinetu János Lázár podle agentury Reuters řekl, že maďarská vláda uvažuje o tom, že navrhne změny ústavy nebo právních norem Evropské unie, pakliže Maďaři v platném referendu povinné kvóty odmítnou.
Otázka pro referendum: Chcete, aby Evropská unie nařídila povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?
„Jestliže referendum bude platné a úspěšné (ve smyslu odmítnutí kvót), bude vláda zplnomocněna navrhnout buď změny v maďarské ústavě, nebo evropského právního rámce,“ uvedl Lázár na pravidelné čtvrteční tiskové konferenci v Budapešti.
Výsledek referenda bude platný, pokud se hlasování zúčastní více než polovina z osmi milionů voličů. Dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina maďarské společnosti je proti kvótám.
Deník Népszabadság ve středu napsal, že Orbánova vláda by v případě jasného odmítnutí kvót v referendu mohla vyzvat ke změnám v Lisabonské smlouvě upravující fungování Unie, které by posílily svrchovanost členských států.
Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený členskými zeměmi EU loni, považuje Budapešť za porušení své národní svrchovanosti. V prosinci podala na toto unijní rozhodnutí stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Takové kvóty odmítají kromě Maďarska také ostatní tři státy Visegrádské skupiny: Česko, Slovensko a Polsko.
Českým poslancům se navrhovaná reforma azylového systému nelíbí
Reforma evropského azylového systému, kterou v červenci navrhla Evropská komise, počítá se sjednocením podmínek žádostí o pobyt, novou databázi otisků prstů i povinností přijmout migranty z přetížených zemí. Nad migrací by měl v Unii dohlížet přesidlovací výbor a centrální agentura.
Českým poslancům, kteří návrh komise nyní projednali, se shodně nelíbí přerozdělování – vidí v něm maskované kvóty. „Že bude někdo centrálně v Evropě rozhodovat, kam kdo půjde, je myšlenka zcestná a mně připadá skoro jako drzost,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Například navrhované posílení databáze otisků prstů ale českou podporu má. Otisky by se měly odebírat u všech migrantů starších čtrnácti let. Systém by pak odhalil například to, zda se žadatel už dřív neucházel o azyl jinde.
- Loni ministři vnitra přes odpor ČR, Slovenska a některých dalších zemí kvalifikovanou většinou schválili kvóty na převzetí celkem 160 tisíc osob, které o azyl žádaly v Itálii a Řecku.
- Systém ale zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
- Kdy přesně Komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Změny by měly členské země schvalovat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europoslanců.
