Deportace migrantů do Turecka pozastavena, Řekové nezvládají žádosti o azyl

Minimálně dalších čtrnáct dnů nebudou vraceni migranti z Řecka do Turecka, jak si žádá nová dohoda mezi EU a Ankarou. Informoval o tom řecký ministr zahraničí. O azyl totiž v Řecku požádalo nebývalé množství utečenců.

„Věděli jsme, že bude určitá přestávka, určité meziobdobí, už před spuštěním tohoto programu,“ řekl šéf řecké diplomacie. Migranti nyní chtějí azyl už v Řecku, dříve většina z nich mířila dál do západní Evropy.

Během dvou týdnů by řecké úřady mohly zpracovat 400 až 500 žádostí - jejich vyřízení, včetně odvolání, trvá zhruba devět dní.

Systém se zadrhl, lodě měly původně odplouvat koncem tohoto týdne. Drtivá většina migrantů, kteří jsou v detenčním zařízení Moria, ale na poslední chvíli požádala o azyl, aby svůj návrat do Turecka odsunula, nebo se mu úplně vyhnula. Řecko už požádalo o posily úředníků i tlumočníků.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Řecko začalo v pondělí vracet migranty, kteří nepodali žádost o azyl nebo pocházejí z bezpečných třetích států. „Zatím se běženců vrátilo 202, mám pocit, že Unie doufala, že to číslo bude větší, mluvilo se až o několika stovkách,“ konstatovala v úterý zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Většina vrácených migrantů pochází z Pákistánu a Afghánistánu, byli mezi nimi ale i dva Syřané. Migranti zatím zůstanou v dočasných ubytovacích zařízeních. Posléze by měli být deportováni do zemí původu, k tomu je ovšem třeba, aby Turecko mělo se všemi zeměmi uzavřeny readmisní dohody.

  • Země EU mezitím začaly na základě dohody přijímat přímo z Turecka uprchlíky, kteří mají na azyl právo. Na území Turecka žije v současné době asi 2,6 milionu Syřanů.

Běženci protestovali proti převozu do vnitrozemí

V provizorním táboře v aténském přístavu Pireus ve středu běženci opět protestovali proti převozu do vnitrozemí. Uprchlíci chtějí otevření hranic a pokračovat dál do Evropy. To se někteří snažili vynutit tím, že si lehali s dětmi na zem a blokovali silnici do přístavu. Jeden z migrantů vyhazoval dítě do vzduchu a běžel s ním k moři.

„Náš cíl je migranty a uprchlíky z Pirea nejpozději do konce měsíce odvézt kamkoli jinam,“ sdělil řecké televizi vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis. Dalších asi 12 tisíc migrantů se tísní v provizorním táboře v Idomeni u makedonských hranic. I ty chce řecká vláda odvézt do uprchlických středisek a také zde lidé protestují.

Počet uprchlíků, kteří připlouvají z Turecka do Řecka, se snižuje. Za posledních 24 hodin dorazilo touto cestou na řecké ostrovy v Egejském moři 68 běženců, v únoru byl přitom denní průměr přílivu běženců skoro 2000 osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cílem Ruska není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallasová

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
10:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, citující civilní ochranu v Pásmu Gazy ovládaném teroristickým hnutím Hamás, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
11:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán mluví o kompromisech, rakety jsou ale tabu

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí. BBC to řekl náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo zákonodárcům dopis týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 9 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 14 hhodinami
Načítání...