Den, kdy se Amerika ponořila do úplné tmy

New York – Absolutní tma, právě tak to vypadalo 9. listopadu 1965 v sedmi amerických státech a dvou kanadských provinciích. Tehdy došlo k prvnímu kaskádovému výpadku elektrického proudu gigantických rozměrů a během dvanácti minut od začátku poruchy už nesvítila na 128 tisících kilometrech čtverečních jediná žárovka. Rozsah výpadku byl tak velký, že se do historie zapsal pod názvem „The Great Blackout“.

V roce 1965 byla elektřina každodenní součástí amerického života. Prosperita po druhé světové válce předělala americké domácnosti na absolutní spotřebitele elektrické energie. Elektrické spotřebiče se staly samozřejmostí také díky všeobecnému propagačnímu úsilí výrobců jako General Electric. Domácí produkty jako pračky a sušičky, televizory, kávovary, myčky nebo klimatizace se staly novým standardem bydlení, který do té doby v americké historii neexistoval. Zásadní elektrifikací prošly také americké kanceláře a továrny. V polovině šedesátých let tak ohromující hospodářský růst a klesající ceny elektřiny zásadně proměnily svět, v němž žily miliony Američanů.

Již v roce 1950 vyvinul vliv zvýšené spotřeby elektřiny v domácnostech, kancelářích a výrobě tlak na energetiky a bylo potřeba vymyslet strategii s cílem uspokojit tuto rostoucí poptávku. Na severovýchodě Spojených států energetici založili distribuční síť elektrické energie tak, že elektrárny byly propojeny linkami vysokého napětí stovky, ba dokonce tisíce kilometrů daleko. Smyslem tohoto propracovaného systému bylo umožnit vyrovnání výroby a spotřeby elektrické energie v celé geografické oblasti, a tím zlepšit služby pro zákazníky. Dvě hlavní rozvodné sítě, Ontario – New York – New England a Pennsylvania – New Jersey – Maryland, společně vytvořily severovýchodní rozvodnou síť, která poskytovala pružné dodávky elektřiny do nejhustěji obydlených oblastí Severní Ameriky.

Během chvilky nesvítila jediná žárovka

To, co se 9. listopadu 1965 stalo, ale nikdo nečekal. V 17:27 se celá severovýchodní oblast Spojených států a velké části Kanady ponořila do absolutní tmy. Od Buffala po východní hranici státu New Hampshire a od New Yorku po Ontario nastal masivní výpadek proudu. Vlaky se ocitly mezi zastávkami, lidé byli uvězněni ve výtazích. Mnozí si pravděpodobně mysleli, že nastal Armageddon.

Obzvláště New York, spoléhající na elektřinu jako na denní chléb, byl tímto výpadkem naprosto zaskočen. Administrativní pracovníci, připravující se na večer doma se svou rodinou na předměstí, byli nuceni najít si náhradní ubytování. Někteří hledali úkryt ve svých kancelářích nebo na lavičkách na Grand Central Station. Navzdory zmatku a chaosu však New York strávil noc v klidu. Nevyskytly se žádné nepokoje a Newyorčané si navzájem pomáhali. Někteří řídili dopravu, jiní pomáhali hasičům zachránit cestující v metru z bezvýchodné situace. 

Výpadek trval téměř čtrnáct hodin

V jedenáct hodin večer se podařilo obnovit dodávky elektrické energie do 75 procent Brooklynu a ve dvě hodiny ráno už byla čtvrť zcela osvětlena. O dvě hodiny dříve se podařilo obnovit dodávky elektřiny v Bronxu a Queensu. V 6:58 ráno, tedy téměř čtrnáct hodin po masivním výpadku proudu v New Yorku, byly obnoveny dodávky elektrické energie v celém městě.

Trvalo šest dní najít příčinu. Zavinilo to selhání jedné kanadské pohraniční rozvodné stanice v důsledku chvilkového přepětí, což vedlo k vypadávání dalších, které neudržely přetížení. Historický výpadek se do tabulek amerických kolapsů energetické sítě zapsal i tím, že při něm nedošlo k rabování. Navíc v tomto případě bylo – také poprvé v hisotrii – zaznamenáno, že devět měsíců poté v celé oblasti prudce stoupla porodnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...