Evropané žijí déle. Zatímco před šestadvaceti lety se lidé v Evropě průměrně dožívali necelých sedmdesáti pěti let, teď se průměr zastavil na rekordních jednaosmdesáti. S tím ale přibývá počet nemocných - to už teď vnímají třeba v domovech důchodců. Celá Evropa tak bude muset klást větší důraz na zdravotnictví nebo sociální služby.
Délka života se v Evropě prodlužuje. Češi ale za průměrem o 2 roky zaostávají
Události: Češi se dožijí v průměru o dva roky méně než Evropani (zdroj: ČT24)
Šanci na delší život mají i lidé v Česku. Za střední délkou života v Evropské unii stále o dva roky zaostávají a jsou tak v evropském srovnání těsně pod průměrem. Od roku 1990 se ale život Čechům prodloužil o víc než 7 roků na 79 let. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Délka dožití záleží na tom, jak se lidé chovají, zda se zajímají o to, jak žít zdravě, zda omezují kouření a alkoholismus. Zda si pořizují a mohou pořizovat kvalitnější potraviny,“ vyjmenoval Tomáš Fiala z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze.
Šance na dožití směrem na východ Evropy klesá
S délkou dožití jsou na tom v Evropské unii nejlépe Španělé a Italové, kteří mají naději se dožít 83,3 roku, respektive 83,2 roku. Nejhůře jsou na tom Bulhaři a Lotyši, kde je to 74,5 roku.
Francouzi dokazují, že západ Evropy je na tom co se týče délky života lépe. Dnes tady má dítě šanci, že se dožije třiaosmdesáti let, tedy o dva roky více než je evropský průměr. Možná i díky tomu, že francouzské investice do zdravotnictví jsou třetí největší v Evropě.
Obavy tu přesto vzbuzuje životospráva mladých, kteří hodně kouří a málo sportují. Právě to podle demografů určuje délku života.
Střední délka života v EU
Obecně platí, že čím víc na východ, tím je život v Evropě kratší. Potvrzují to i Poláci, kde se lidé dožívají ještě o několik let méně než Česko. I tady se v uplynulém čtvrtstoletí průměrná délka života prodloužila o 7 let, v žebříčku zemí je ale Polsko až jedenáct míst za Českem.
Nejdéle žijí Poláci ve velkém městě a záleží i na vzdělání. Vysokoškolák se v Polsku dožije průměrně o 14 let déle než muž bez střední školy.
Evropané žijí déle, ale končí v nemocnicích
Přestože směrem na východ šance na dožití Evropanům o několik let klesá, i tak se všichni Evropané dožívají vyššího věku než v minulosti. Od roku 1990 se střední délka prodloužila o víc než šest let. A prodlužovat se má i dál.
S tím ale přibývá počet nemocných - to už teď vnímají třeba v domovech důchodců. A jak se bude dlouhověkost prodlužovat, bude dál přibývat lidí, kteří konec života stráví v nemoci. Celá Evropa tak bude muset klást větší důraz na zdravotnictví nebo sociální služby.
„Zvyšuje se počet lidí, kteří sem přicházejí s nějakou formou demence a po nejvíce asi s Alzheimerovou chorobou,“ potvrzuje ředitel Centra seniorů v Mělníku Jiří Vronský.
To vyplývá i ze zprávy Evropské komise a OECD. Okolo 50 milionů lidí v Evropské unii trpí několika chronickými onemocněními a přes půl milionu lidí v produktivním věku na takové nemoci každoročně zemře, což pro ekonomiky EU představuje roční náklady přibližně 115 miliard eur.
Obezitou nyní v EU trpí 16 procent dospělých, což je o pět procent více než v roce 2000. Každý pátý člověk kouří.
Průměrný věk dožití v USA poprvé za 23 let klesl
Zatímco délka života se v Evropě prodlužuje, ve Spojených státech se průměrný věk dožití poprvé za 23 let snížil, a to kvůli onemocněním, úrazům i sebevraždám. Dítě se v USA dožije průměrně 78,8 roku, v roce 2014 přitom mělo šanci na život o 0,1 roku delší.
Pokles průměrného věku dožití v USA souvisí s vyšším počtem úmrtí spojených s Alzheimerovou chorobou, a to o více než 15 procent. Američany také ohrožují onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární onemocnění nebo třeba onemocnění ledvin, cukrovka a úrazy. Naopak úmrtí spojených s nádorovými onemocněními loni bylo ve Spojených státech o 1,7 procenta méně než v roce 2014.
Loňský pokles délky života ve Spojených státech je první od zdravotní krize v 90. letech, kterou způsobilo nevyléčitelné onemocnění AIDS.