Dán Madsen se při rozhovoru přiznal k vraždě švédské novinářky v ponorce

Dánský konstruktér Peter Madsen se při natáčení nového dokumentárního pořadu přiznal k vraždě švédské novinářky Kim Wallové. Informoval o tom ve středu dánský list Berlingske Tidende. Madsen byl za svůj brutální čin, spáchaný na palubě podomácku vyrobené ponorky, odsouzen v roce 2018 na doživotí, doposud ale vinu popíral.

Přiznání zaznělo v jednom z telefonátů Madsena s novinářem společnosti Discovery Kristianem Linnemannem při přípravě dokumentárního seriálu Tajné nahrávky, který mohou diváci od středy každý týden sledovat na streamu.

„Je to moje vina, že zemřela. A je to moje vina, protože jsem spáchal ten zločin. Je to všechno moje vina,“ řekl údajně Madsen novináři Linnemannovi v telefonátu z vězení. Uvedl rovněž, že z plavby si pamatuje každou milisekundu.

Dokument se snaží odpovědět na otázku, proč Kim Wallová zemřela. Madsenovu výpověď v pořadu analyzuje soudní psychiatr a policejní vyšetřovatel.

Článek o konstruktérovi samoukovi

Novinářka Wallová nastoupila 10. srpna 2017 večer na ponorku Nautilus společně s dánským majitelem plavidla. Chtěla o konstruktérovi posedlém dobýváním moří a vesmíru napsat článek. V noci však její průvodce nahlásil její zmizení. Později byly v moři nalezeny části těla novinářky.

Následující rok byl Madsen usvědčen z vraždy a dostal doživotní trest. Oběť podle soudu mučil, sexuálně zneužil, zavraždil a mrtvé tělo pak rozřezal a hodil do moře. Konstruktér přitom svůj čin předem chladnokrevně naplánoval, konstatoval soud.

Vynálezce Madsen původně tvrdil, že novinářku v pořádku z ponorky vysadil na břeh. Později prohlásil, že zemřela nešťastnou náhodou, když na ni spadl těžký poklop ponorky. Pak výpověď ještě jednou změnil a řekl, že se nadýchala oxidu uhelnatého uvnitř jeho podomácku vyrobeného plavidla, zatímco on sám byl na venkovní palubě. Madsen nicméně přiznal, že se těla následně rozhodl zbavit, rozřezal je a hodil do moře. Ponorku pak nechal záměrně ztroskotat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 53 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...