Praha – Sonda Curiosity se projíždí po Marsu a hledá život. Vozítko začalo testovat svůj silný laser, pomocí něhož analyzuje látky, které se uvolňují z místních hornin. Do kamene vyšle několik impulzů a vypálí v něm díru. Zábleskem vznikne barevné spektrum. Kdyby se na něm objevila černá barva, mohli bychom se začít radovat. Ta totiž indikuje možný život, popsal výzkum geolog a geofyzik Günther Kletetschka, který byl hostem Profilu na ČT24.
Vědec Kletetschka pracoval třináct let pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a podílel se na vývoji technického vybavení sondy Curiosity. Pracoval třeba na hmotnostním spektroskopu, který je prý velký asi jako tužka. Ten umí na základě zkoumání molekul rozeznat jednotlivé plyny. Podle něj jsou na Marsu horniny staré několik miliard let. Nejde tedy o to zkoumat, zda tu život je v současnosti, ale zda tu třeba nemohl být v dávné minulosti. „Jde také o to, zda se tam nachází nějaká voda. V průzkumu jsou tedy důležité především klimatické procesy,“ podotkl Kletetschka.
Na Marsu se podle geologa zkoumá i záření, to se ale sledovalo už na cestě tam. „Je důležité zjistit, jaký typ radiací na té cestě je, aby astronauti věděli, jak se případně chránit. Až se třeba někdy v budoucnu lidé na Mars vydají, budou mít různé fyzické problémy, třeba se jim bude špatně dýchat. Idea proto je, aby si astronauti pomocí kmenových buněk vytvořili náhradní orgány. V současné době se proto vyvíjí mnoho teorií, jak zachovat kmenové buňky v podchlazeném stavu,“ doplnil vědec.
Vědci pojmenovali první zkoumaný kámen „Korunovace“
Minulý týden začalo vozítko Curiosity na cestě po Marsu testovat svůj silný laser na prvním malém kusu skalního podloží. Robot také rozrušováním hornin připravuje analýzu uvolňovaných látek, aby vědci zjistili, jaké minerály obsahují.
Vozítko vyslalo na nedaleko ležící kámen velikosti pěsti 30 impulzů během deseti sekund a vypálilo v něm díru. Každý impulz vyšle přes milion wattů energie na dobu pěti miliardtin sekundy. Tím se vypaří kousek horniny o velikosti špendlíkové hlavičky a vznikne jiskra, kterou malý teleskop na horní straně vozítka snímá a analyzuje. Vědci prozkoumají získaná data, aby zjistili složení prvního kamene, který nazvali Korunovace.
Tunové vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je pátrat po možné existenci života. Projekt za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč) je první astrobiologickou misí NASA od zkoumání Marsu sondou Viking v 70. letech.
Curiosity je nejpokročilejším výzkumným robotem vyslaným mimo Zemi. Primárním cílem robota je Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru. Od místa přistání je hora vzdálená sedm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců.
