Evropská komise chce motivovat ke spolupráci při řešení migrační krize klíčové země Afriky a Blízkého východu balíkem pozitivních a negativních pobídek. V příštích pěti letech má být plán podpořen nejméně osmi miliardami eur. Na podzim chce Komise navrhnout vznik daleko většího investičního fondu, který by měl podporovat rozvoj konkrétních zemí.
Jedním z cílů metody „cukru a biče“ při řešení migrační krize je podle představ Evropské komise například daleko ochotnější součinnost zemí při zpětném přebírání těch jejich občanů, kteří v Unii nezískali azyl. V případě ochoty spolupracovat by státy jako Nigérie, Mali nebo Etiopie měly mít šanci na výraznější evropskou podporu a těsnější partnerství v řadě oblastí.
Nový přístup má být úzce propojen s unijní rozvojovou a obchodní politikou. Pro spolupracující země by z něj proto měly plynout výhody a naopak také „důsledky“ pro ty, které součinnost s EU odmítnou, nastínili členové Komise europoslancům během zasedání ve Štrasburku.
Komise chce dohody po vzoru paktu s Tureckem
Komise hodlá s klíčovými státy dohodnout příslušné „pakty“, nejdále jsou v tomto ohledu Jordánsko a Libanon. V zásadě jde o programy spolupráce šité na míru každé zemi s ohledem na její konkrétní potřeby i to, zda je zemí původu, zemí tranzitní či hostí velké množství uprchlíků.
Unie má přitom využít všechny dostupné možnosti - od obchodu a rozvojové podpory přes bezpečnost až po kulturní spolupráci.
Místopředseda Komise Frans Timmermans a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zdůraznili, že k úspěchu bude také třeba, aby věc vzaly za svou a podílely se na ní diplomaticky, finančně i technicky také státy osmadvacítky.
Investice mají zlepšit život v zemích původu uprchlíků
Krátkodobým cílem je nejen snížení počtů tonoucích ve Středozemním moři (jen za poslední květnový týden se zde podle humanitárních organizací utopilo přes tisíc lidí), ale především výrazný nárůst počtu návratů těch migrantů, kteří nemají v Evropské unii právo na azyl.
Komise chce ale především dosáhnout toho, aby uprchlíci zůstávali co nejblíže svých domovů a na dlouhou a nebezpečnou cestu do Evropy se vůbec nevydávali. Dlouhodobým cílem tak má být řešení základních příčin migrace, především zlepšením životních podmínek v zemích původu migrantů.
„Jsme připraveni posílit naši finanční a operační podporu a investovat do dlouhodobého ekonomického a sociálního rozvoje, bezpečnosti, vlády práva a lidských práv,“ poznamenala Mogheriniová. Evropská komise také doporučuje vytvořit legální cesty, jak žádat o azyl, aby migranty odradila od nebezpečných cest. Navrhuje to činit formou přesídlování pod záštitou OSN; s tím by ale musely souhlasit členské země i europoslanci.
- Unie přepokládá brzkou úmluvu s klíčovým Jordánskem a Libanonem, na jejichž území jsou miliony syrských uprchlíků. Úzce spolupracovat hodlá s Nigerem, Nigérií, Senegalem, Mali a Etiopií, předpokládá také posílení spolupráce s Tuniskem a Libyí, kde podporuje vládu národní jednoty.
Do roku 2020 by se mělo v souladu s plánem vynaložit přibližně osm miliard eur (asi 216 miliard Kč), uvedl Timmermans. Plánem je také nově využít a „přeorientovat“ stávající evropské programy. Už loni v listopadu se EU na úzké spolupráci s africkými státy dohodla na summitu v maltské metropoli Valettě.
Návrh se některým europoslancům nelíbí
Některé europoslance ale návrh Evropské komise neuspokojil. „Nemáte říkat: Dáme vám peníze, které jsme vám slíbili už před dvaceti lety. Nikdy jsme vám je ale nedodali. Nyní je můžete mít, pokud si necháte uprchlíky,“ reagoval na návrh Komise belgický europoslanec a šéf liberálů v EP Guy Verhofstadt. „Raději platit těmto zemím, aby si migranty nechaly doma, není jen pokrytecké, ale taky nebezpečné,“ dodal slovenský poslanec Richard Sulík.
„Řešení na území Afriky je krok správným směrem, ale je třeba dát pozor na to, abychom nevzali přes kopírák dohodu s Tureckem, to by nefungovalo. Afrika má svá specifika a je třeba postupovat trochu jinak,“ upozornil v Událostech europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Zdůraznil, že v případě Afriky je třeba zaměřit se na rozvojovou pomoc, a pokud možno i na vracení lodí s uprchlíky ještě v teritoriálních vodách zemí, ze kterých vyplouvají.
„Není zde jasný mechanismus, jak budou peníze přerozděleny, aby byly využity pro trpící lidi a neskončily v kapsách převaděčů a ne vždy úplně demokratických vlád. A na to poslanci na plénu upozorňovali,“ dodal v Událostech, komentářích Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09).
Další z českých europoslanců, Pavel Telička, během pléna ve Štrasburku plán Komise pochválil, vyzvihl ale také nutnost vytvoření pravidel pro návratovou politiku: „Rád bych řekl, že je to správný směr. Nebude ale fungovat, dokud nebudeme mít přísnou, silnou a seriózní návratovou politiku. To je něco, na čem musíme pracovat.“
Další balík investic představí Komise na podzim
Na podzim hodlá Komise přijít s návrhem na vznik nového finančního nástroje, součásti budoucího Plánu vnějších investic, modelovaného podle Evropského fondu strategických investic (EFSI), kterým se Komise snaží podpořit růst evropské ekonomiky.
Pro investice především v afrických zemích má budoucí fond na základě celkem 3,1 miliardy eur (skoro 84 miliard Kč) napomoci mobilizovat desetinásobnou částku. A v případě, že se členské země Unie rozhodnou tuto hodnotu dorovnat, mohlo by být ve fondu až 62 miliard eur (téměř 1,7 bilionu Kč).
