Nutnost boje s nelegální migrací, ale i potřebu posílení možností legálně cestovat za prací zdůrazní dvoudenní schůzka lídrů EU a zemí Afriky, která začala v podvečer v maltské metropoli Vallettě. Téměř dvě miliardy eur ve zvláštním evropském fondu pro Afriku jsou určeny na řešení krizí a podporu stability v oblasti a na zbrzdění pohybu lidí na sever. Obě strany se shodují, že situaci je možné zlepšit jen společně.
Maltský summit: Migrační krizi musí Evropa a Afrika řešit společně
Třístránkový návrh závěrečné deklarace uvádí, že prvořadou prioritou musí být ochrana lidských životů – například na moři. Návrh dokumentu zdůrazňuje odhodlání řešit problematiku migračních toků společně ve všech aspektech věci, připomíná potřebu ochrany lidských práv a společné odhodlání řešit výzvy, které mají na migraci vliv podporou demokracie, lidských práv, snahou snižovat chudobu a podporovat sociální a hospodářský rozvoj. „Zvláštní pozornost budeme věnovat stabilitě a bezpečnosti, kterou nyní ohrožuje terorismus, obchod se zbraněmi a ozbrojené konflikty,“ stojí v návrhu závěrečné deklarace.
GALERIE
Malta smybolicky hostí summit EU a Afriky k migrační krizi
Angela Merkelová po příjezdu na maltský summit
Zástupci evropských zemí při příchodu připomínali také otázku návratů těch, kdo v Evropě nedostanou azyl, někteří lídři afrických zemí zase upozorňovali, že Evropa by mohla více přispívat na rozvoj regionu. Obě strany se ale shodovaly, že situaci je možné zlepšit jen společně.
Účastníci maltského summitu k uprchlické krizi
„Je to vzájemně provázané. My závisíme na nich, oni jsou závislí na nás. Jsme v tom společně,“ poznamenala před novináři při příchodu šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou soudí, že by Evropa mohla zvýšit svou finanční podporu směrem do Afriky. Podle egyptského ministra zahraničí Samího Šukrího musí ti, kdo mají větší schopnosti a možnosti, převzít větší díl odpovědnosti.„Nepřijeli jsme sem, abychom se od sebe odcizili, ale abychom se k sobě přiblížili a byli lepšími sousedy, prohlásil předseda Evropské Rady Donald Tusk.
Je třeba dosáhnout dohody v pěti bodech
Donald Tusk po příjezdu na maltský summit
Podle Tuska je třeba dosáhnout společné africko-evropské dohody v pěti oblastech. Je nutné se zaměřit na příčiny migrace a nechat otevřené možnosti legálního přistěhovalectví, zároveň je třeba předcházet převáděčství a pašování lidí. Posledními dvěma body jsou návrat těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají nárok, a podpora uprchlíků v Africe a poskytování mezinárodní ochrany oprávněným žadatelům.
Angela Merkelová a gabonský prezident Ali Bongo Ondimba na maltské summitu
Evropané se snaží své africké partnery přesvědčit především k větší ochotě přijímat zpět ty občany svých zemí, kteří budou z Evropy vráceni na základě readmisních dohod. Preferovanou variantou jsou přitom dobrovolné návraty těchto lidí. Generální tajemník Interpolu Jürgen Stock upozornil na potřebu potírání organizovaných skupin, které si z migrace udělaly výnosný byznys.
Bohuslav Sobotka po příjezdu na Maltu
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu uvedla, že chystaný společný akční plán počítá s potíráním nelegální migrace, ale také s rozšířením legálních možností cestovat, včetně cest za prací. Evropa by podle ní měla pomoci africkým lídrům zajistit, aby především mladí lidé dostali v jejich zemích šanci, což zdůrazňuje i návrh závěrečného dokumentu.
Prouza: Jednání byla velmi pragmatická
Účastníci maltského summitu k migrační krizi
Evropská unie už rozhodla o zřízení nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku. V něm vyčleněných 1,8 miliardy eur je určeno na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti. Výměnou chce EU přimět africké státy, aby spolupracovaly a emigraci ze svých zemí pomohly omezit. Česko do fondu přispěje částkou 600 tisíc eur. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se ale domnívá, že výše fondu není dostatečná, a chce, aby do něj unijní země více přispěly. Dosud prý přislíbily jen menší sumy.
Dvoudenního summitu, na nějž ve čtvrtek navazuje také mimořádné jednání lídrů EU, se účastní vedoucí představitelé více než 60 afrických a evropských zemí a zástupci relevantních mezinárodních organizací. Právě Malta leží symbolicky mezi Afrikou a Evropou.
Jak v rozhovoru pro ČT uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, jednání mezi evropskými a africkými politiky nebyla úplně jednoduchá, byla ale hodně pragmatická a nikdo během nich nepoukazoval na fakt, že k jednacímu stolu zasedli i představitelé států, které nejsou příliš demokratické. Většina afrických prezidentů si podle Prouzy uvědomuje, že bez evropské pomoci nemají šanci dlouhodobě přežít. Nejtěžší prý bylo nastolit během jednání vzájemnou důvěru. „Klíč k Evropě má dnes v ruce turecký prezident,“ poznamenal dále Prouza. „Pokud se s ním dohodneme, máme šanci spustit stavidlo a zastavit většinu proudu uprchlíků. Bez dohody s Tureckem proud zastavit nepůjde.“
Sobotka: Vracení uprchlíků bude pro Německo těžké
Český premiér Bohuslav Sobotka před začátkem maltského summitu o migrační krizi prohlásil, že pro Německo bude těžké vracet Syřany do zemí, kde poprvé vstoupili do Evropské unie. Reagoval tak na ohlášený záměr Německa, který by měl snížit počet přicházejících uprchlíků. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie.
„Já se obávám, pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, což se bohužel neděje v posledních měsících a důsledně se to neděje ani dnes, zejména je to problém, pokud jde o registraci v Řecku, tak Německo bude mít těžko dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat,“ řekl Sobotka.
Podle Špidly není na posílení unijních hranic pozdě
Šéf Sobotkových poradců a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla v pořadu Interview ČT24 prohlásil, že na posílení unijních hranic ještě zdaleka není pozdě. „Migrační pohyb nás bude provázet velmi dlouhou dobu, protože je v prvé řadě vyvolán válkou. A ta válka nekončí, může trvat ještě měsíce, možná i roky. Takže připravovat a měnit dosavadní politiku je velmi rozumné,“ soudí Špidla, který podle svých slov ještě jako ministr práce a sociálních věcí připravoval koncepci migrace, protože už v té době rozeznal, „že to přijde“.
Slovinsko zahájilo stavbu zábran na hranici s Chorvatskem
Slovinsko začalo v den zahájení summitu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají pomoci zvládat proud migrantů přicházejících do země. Stavba začala den poté, co premiér Miro Cerar oznámil, že na hranici budou postaveny „dočasné technické zábrany“, ale že nepůjde o uzavření hranic. Bariéra vysoká 1,8 metru by měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší. „Bariéry nemají za cíl zabránit příchodu migrantů do Slovinska nebo ho výrazně omezit…. Jejich účelem je nasměrovat tok migrantů do kontrolovaných vstupních bodů,“ upozornil náměstek ministra vnitra Boštjan Šefic.
Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je krok Lublaně zbytečný a jde o plýtvání penězi. „Bylo by lepší, kdyby postavili přijímací střediska podobná těm, která jsme zřídili my. Žádný drátěný plot lidi v jejich cestě nezastaví,“ uvedl ministr vnitra Ranko Ostojić.
Letos už dorazilo do Evropy na 800 tisíc běženců, skoro čtyřikrát víc než loni. Oproti minulému roku se zásadně změnily hlavní cesty. Velká většina uprchlíků - přes 650 tisíc - se dostala na území Unie přes Řecko. Složitější italskou trasu zvolilo víc než 140 tisíc lidí. Asi třetinu všech žadatelů o azyl - skoro 280 tisíc - tvoří uprchlíci z válkou zmítané Sýrie. Další nejpočetnější skupinou jsou Afghánci a Iráčané, na ty se ale maltský summit nesoustředí. Jednání cílí na snížení počtu migrantů z Afriky. Nejvíc, skoro 40 tisíc, jich přišlo z Eritreje. O polovinu méně pak z Nigérie, následují Somálsko a rozdělený Súdán.