Čtyři tóny nad lagunou. Benátky se potýkají s další velkou vodu

Italské Benátky, které od 11. října bojují s extrémními záplavami, postihl další vysoký příliv. Voda stoupla o 155 centimetrů oproti běžnému stavu. Zaplavila tak zhruba 60 procent města. Starosta města Luigi Brunaro nechal preventivně zavřít náměstí svatého Marka, symbol Benátek a současně jedno z nejníže položených a nejsnáze zatopitelných míst ve městě. Zastavena byla vodní doprava na Velkém kanálu.

Z náměstí zmizely i dřevěné chodníky, které se tu tradičně při stavu vysoké vody objevují. Během dopoledne také obyvatelé Benátek slyšeli varovnou sirénu – tentokrát měla celkem čtyři stoupající tóny, což znamená nejvyšší stupeň varování před extrémně vysokou hladinou. Stav vysoké vody se přitom vyhlašuje vždy, když voda stoupne 80 centimetrů nad běžnou úroveň hladiny.

Benátkám, které tento týden postihly nejhorší záplavy od roku 1966, pomůže italská vláda vyhlášením stavu nouze. Chce také odškodnit obyvatele i podnikatele. Starosta města Luigi Brugnaro, podle něhož mohou za záplavy klimatické změny, požádal OSN, aby experti i politici pomohli tento dlouhodobý problém řešit.

Conte: Katastrofa a rána do srdce naší země

 Voda zaplavila Benátky v nebývalé míře v úterý, kdy hladina v ulicích dosáhla místy až 187 centimetrů, což je nejvíce od roku 1966. Zaplaveno bylo 80 procent města, včetně baziliky svatého Marka. Na stejnojmenném náměstí bylo přes metr vody. Během středy voda opadla a dnes dopoledne opět vystoupala až na 120 centimetrů. Varování platí i pro další dny.

„Katastrofa, která postihla Benátky, je ranou do srdce naší země,“ uvedl premiér Conte. Starosta Brugnaro pak odhadl, že škody po velké vodě dosáhnou několika stovek milionů eur. 

Vláda po čtvrtečním zasedání vyhlásila v Benátkách stav nouze a na rychlé sanování škod uvolnila částku 20 milionů eur (půl miliardy Kč). Jedná se ale pouze o první finanční injekci, kterou historické město ze státní kasy dostane, zdůraznil premiér. V první fázi by měli postižení obyvatelé města získat odškodnění ve výši až 5000 eur (asi 128 000 Kč), obchodníci mohou požádat až o 20 000 eur (asi 512 000 Kč).

Conte rovněž oznámil, že 26. listopadu zasedne vládní výbor spolu se zástupci regionální správy, aby projednal „strukturální problémy Benátek“. Měl by podle Conteho jednat nejen o problému záplav, ale i o vstupu velkých lodí do benátské laguny.

Nynější záplavy byly jako vlna tsunami – v hotelech plavala křesla na recepcích, v obchodech voda zaplavila regály se zbožím a v ulicích vyplavila na břeh vodní taxíky i takzvaná vaporetta, lodě, které zajišťují ve městě veřejnou dopravu. Na náměstí svatého Marka bylo tolik vody, že se v ní dalo plavat. 

Právě takové chování ale místní obyvatelé odsuzují se slovy, že jejich utrpení nemůže být pro turisty atrakcí. Na sociálních sítích vyzývali turisty, aby si z těžké situace nedělali atrakci, a odsoudili ty, kteří situace využili k tomu, aby se v zaplavených ulicích fotili nazí nebo při plavání v kanálech. To se ostatně ani kvůli znečištění nedoporučuje.  

Acqua alta

Fenomén 'acqua alta', tedy vysoká voda, je zapříčiněna hlavně přírodními vlivy. Velkou roli hraje příliv v kombinaci s větry Scirocco a Bora, které mají na Benátky kvůli tvaru laguny specifický efekt. Od jihu do města ženou masy vody, které se nyní nemají kvůli velké výstavbě na pevnině kam rozlít. 

Vysoké přílivy jsou hodnoceny ve třech kategoriích. Dokud voda nepřekročí 80 centimetrů nad běžnou hladinu, stav 'acqua alta' se nevyhlašuje. Intenzivní situace nastává, když voda stoupne o 80 až 109 centimetrů nad běžnou hladinu, velmi intenzivní (110 až 139 centimetrů) a výjimečně vysoká voda, když hladina překročí 140 centimetrů.

Pokud voda stoupne o metr, je zaplaveno přibližně pět procent města. Když stoupne o 130 centimetrů, octne se pod vodou více než třetina plochy Benátek a přilehlých ostrovů. Extrémně vysoká voda, tedy například 150 centimetrů nad běžnou hladinu, už zaplaví 62 procent města. K úplnému zatopení města je třeba něco málo nad dva metry vody.

Výška mořské hladiny a zatopená plocha Benátek
Zdroj: Wikipedia.org

Reálně to pro Benátky znamená, že na některých místech je vody po pás, na dalších může být i jen centimetr vody. Průměrné povodni dá většinou relativně snadno vyhnout prostým obcházením jinými ulicemi. Problémem je vyšší hladina vody paradoxně pro lodní dopravu, pod mosty občas nezbude dost místa a lodě včetně tradičních gondol tak po některých kanálech vůbec nemohou projet.

Komplikací je zvýšená hladina také pro ostrovy Burano a Murano, které jsou menší, více vystavené větru a nepříznivým podmínkám. Snáze se tedy zaplavují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli náletu preventivně vzlétlo polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 9 mminutami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí včetně dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně třiceti tří dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Ty mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce obyvatel.
před 35 mminutami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 2 hhodinami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 4 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 12 hhodinami
Načítání...