Čtyři tóny nad lagunou. Benátky se potýkají s další velkou vodu

Italské Benátky, které od 11. října bojují s extrémními záplavami, postihl další vysoký příliv. Voda stoupla o 155 centimetrů oproti běžnému stavu. Zaplavila tak zhruba 60 procent města. Starosta města Luigi Brunaro nechal preventivně zavřít náměstí svatého Marka, symbol Benátek a současně jedno z nejníže položených a nejsnáze zatopitelných míst ve městě. Zastavena byla vodní doprava na Velkém kanálu.

Z náměstí zmizely i dřevěné chodníky, které se tu tradičně při stavu vysoké vody objevují. Během dopoledne také obyvatelé Benátek slyšeli varovnou sirénu – tentokrát měla celkem čtyři stoupající tóny, což znamená nejvyšší stupeň varování před extrémně vysokou hladinou. Stav vysoké vody se přitom vyhlašuje vždy, když voda stoupne 80 centimetrů nad běžnou úroveň hladiny.

Benátkám, které tento týden postihly nejhorší záplavy od roku 1966, pomůže italská vláda vyhlášením stavu nouze. Chce také odškodnit obyvatele i podnikatele. Starosta města Luigi Brugnaro, podle něhož mohou za záplavy klimatické změny, požádal OSN, aby experti i politici pomohli tento dlouhodobý problém řešit.

Conte: Katastrofa a rána do srdce naší země

 Voda zaplavila Benátky v nebývalé míře v úterý, kdy hladina v ulicích dosáhla místy až 187 centimetrů, což je nejvíce od roku 1966. Zaplaveno bylo 80 procent města, včetně baziliky svatého Marka. Na stejnojmenném náměstí bylo přes metr vody. Během středy voda opadla a dnes dopoledne opět vystoupala až na 120 centimetrů. Varování platí i pro další dny.

„Katastrofa, která postihla Benátky, je ranou do srdce naší země,“ uvedl premiér Conte. Starosta Brugnaro pak odhadl, že škody po velké vodě dosáhnou několika stovek milionů eur. 

Vláda po čtvrtečním zasedání vyhlásila v Benátkách stav nouze a na rychlé sanování škod uvolnila částku 20 milionů eur (půl miliardy Kč). Jedná se ale pouze o první finanční injekci, kterou historické město ze státní kasy dostane, zdůraznil premiér. V první fázi by měli postižení obyvatelé města získat odškodnění ve výši až 5000 eur (asi 128 000 Kč), obchodníci mohou požádat až o 20 000 eur (asi 512 000 Kč).

Conte rovněž oznámil, že 26. listopadu zasedne vládní výbor spolu se zástupci regionální správy, aby projednal „strukturální problémy Benátek“. Měl by podle Conteho jednat nejen o problému záplav, ale i o vstupu velkých lodí do benátské laguny.

Nynější záplavy byly jako vlna tsunami – v hotelech plavala křesla na recepcích, v obchodech voda zaplavila regály se zbožím a v ulicích vyplavila na břeh vodní taxíky i takzvaná vaporetta, lodě, které zajišťují ve městě veřejnou dopravu. Na náměstí svatého Marka bylo tolik vody, že se v ní dalo plavat. 

Právě takové chování ale místní obyvatelé odsuzují se slovy, že jejich utrpení nemůže být pro turisty atrakcí. Na sociálních sítích vyzývali turisty, aby si z těžké situace nedělali atrakci, a odsoudili ty, kteří situace využili k tomu, aby se v zaplavených ulicích fotili nazí nebo při plavání v kanálech. To se ostatně ani kvůli znečištění nedoporučuje.  

Acqua alta

Fenomén 'acqua alta', tedy vysoká voda, je zapříčiněna hlavně přírodními vlivy. Velkou roli hraje příliv v kombinaci s větry Scirocco a Bora, které mají na Benátky kvůli tvaru laguny specifický efekt. Od jihu do města ženou masy vody, které se nyní nemají kvůli velké výstavbě na pevnině kam rozlít. 

Vysoké přílivy jsou hodnoceny ve třech kategoriích. Dokud voda nepřekročí 80 centimetrů nad běžnou hladinu, stav 'acqua alta' se nevyhlašuje. Intenzivní situace nastává, když voda stoupne o 80 až 109 centimetrů nad běžnou hladinu, velmi intenzivní (110 až 139 centimetrů) a výjimečně vysoká voda, když hladina překročí 140 centimetrů.

Pokud voda stoupne o metr, je zaplaveno přibližně pět procent města. Když stoupne o 130 centimetrů, octne se pod vodou více než třetina plochy Benátek a přilehlých ostrovů. Extrémně vysoká voda, tedy například 150 centimetrů nad běžnou hladinu, už zaplaví 62 procent města. K úplnému zatopení města je třeba něco málo nad dva metry vody.

Výška mořské hladiny a zatopená plocha Benátek
Zdroj: Wikipedia.org

Reálně to pro Benátky znamená, že na některých místech je vody po pás, na dalších může být i jen centimetr vody. Průměrné povodni dá většinou relativně snadno vyhnout prostým obcházením jinými ulicemi. Problémem je vyšší hladina vody paradoxně pro lodní dopravu, pod mosty občas nezbude dost místa a lodě včetně tradičních gondol tak po některých kanálech vůbec nemohou projet.

Komplikací je zvýšená hladina také pro ostrovy Burano a Murano, které jsou menší, více vystavené větru a nepříznivým podmínkám. Snáze se tedy zaplavují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 29 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...