Čtvrtý den bojů v Gruzii, Rusko postupuje dál do vnitrozemí

Tbilisi/ Moskva - Gruzínský prezident Michail Saakašvili podepsal návrh smíru s Ruskem. I když se mohlo zdát, že konflikt v Jižní Osetii má naději na brzké řešení, Rusko dnes dalo jasný signál, že o gruzínský návrh smíru nestojí. Na ruském podpisu úmluvy přitom trvají světové velmoci a organizace. Ruská armáda mezitím postupuje dále do Gruzie, obsadila již město Gori a vstoupila do černomořského přístavu Poti. Gruzínský prezident proto v projevu obvinil Rusko ze snah o svrhnutí demokratického režimu v Gruzii.

V okolí města Cchinvali v Jižní Osetii se v noci z neděle na pondělí stále ozývala střelba. Od nabídky příměří už přitom uplynulo několik hodin. Na frontě se přesto dál tvrdě bojovalo. Rusové viní z pokračování konfliktu Gruzínce. Ti se podle nich už sice stáhli z Jižní Osetie, území vzbouřenecké provincie ale i nadále ostřelují. Gruzínská vláda zase tvrdí, že ruské letectvo bombarduje cíle hluboko na jejich vnitrozemí. „V noci na naše města zaútočilo nejméně 50 ruských letadel,“ tvrdí mluvčí gruzínského ministerstva vnitra.

Podle publicisty Jana Petránka se na konflikt kvůli naprosto rozdílným informacím z ruské i z gruzínské strany dá pohlížet jako na dvě zcela odlišné války.

Nahrávám video
Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Rusové dobyli město Gori, otevře se jim tak cesta na Tbilisi?

Mezitím dál narůstá napětí také v dalším gruzínském separatistickém regionu Abcházii. Rusko tam přesunulo už 9 tisíc svých mužů a požadovalo po gruzínské armádě, aby složila zbraně.

Ruská armáda postoupila i v Jižní Osetii a obsadila město Gori 60 kilometrů severozápadně od Tbilisi. Jako důkaz nadvlády posloužily dva ruské tanky na zdejším náměstí. Gruzie proto nyní stahuje své síly od hranic Jižní Osetie, aby vojáci byli připraveni na obranu hlavního města. „Dobytí Gori by ruským tankům otevřelo cestu až k hlavnímu městu Tbilisi,“ strachoval se totiž prezident Saakašvili.

Do bojů prý zasáhli také bojovníci z Čečenska

Na severozápadě ruské jednotky obsadily základnu Senaki. Později Rusko oznámilo, že se jeho jednotky z města stáhly poté, co pominula hrozba ze strany gruzínského dělostřelectva. To mělo v Senaki svou základnu, z níž podle Rusů odstřelovalo Jižní Osetii. Podle gruzínského premiéra ruské jednotky vstoupily i do černomořského přístavu Poti.

Do bojů byli podle agentur vysláni také ruští vojáci, kteří slouží ve dvou praporech obviňovaných ze zločinů v Čečensku. Prapory Západ a Východ byly vytvořeny z roce 2003 z bývalých čečenských rebelů, kteří přešli na ruskou stranu. Ochránci lidských práv je obviňují z únosů v Čečensku.

Rusko nebere návrh Gruzie vůbec v potaz

Bernard Kouchner:

„Teď ještě musíme přesvědčit ruskou stranu.“

Gruzínský prezident přitom dnes podepsal podmínky příměří. Přivezl mu je zvláštní emisar EU, francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ten navrhuje stažení na linii před začátkem bojů. „Dohodli jsme se se svými gruzínskými přáteli. Teď musíme přesvědčit ještě ruskou stranu,“ říká Kouchner.

Rusko ale na úmluvu nechce přistoupit. Kvůli dnešnímu intenzivnímu ostřelování měst v Jižní Osetii nechce Moskva gruzínský návrh na příměří podle mluvčího Kremlu vůbec brát v potaz. Skupina sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (G7) vyzvala Rusko, aby gruzínský návrh okamžitě přijalo, a naléhá na Moskvu, aby respektovala územní suverenitu Gruzie.

Ruský premiér Vladimir Putin ale tvrdí, že ruské bojové akce musí dosáhnout svých cílů. Gruzínci se bojí, že by to mohlo znamenat přenesení bojů na jejich území, mimo hranice Jižní Osetie a Abcházie. Putin dnes také ostře kritizoval USA mimo jiné za to, že pomohly v přepravě gruzínských vojáků z Iráku zpět do vlasti. Prezidenta Saakašviliho přirovnal k Saddámu Husajnovi a připomněl, že po svém svržení byl tento irácký diktátor v roce 2006 oběšen.

Saakašvili: Rusku jde o svržení gruzínského režimu

Saakašvili ve svém dnešním projevu reagoval na zamítavý postoj Ruska: „Rusko dalo jasně najevo, co je cílem těchto operací, nejde jen o obsazení a anektování části gruzínského území, ale jasně řekli, že jde také o svržení gruzínského režimu. V této chvíli dochází k humanitární katastrofě v jiné části Gruzie - v Abcházii. Ruské tanky a tisíce ruských vojáků odtud napadly Gruzii a tvrdí, že chtějí zastavit humanitární katastrofu. Cílem operace ruských jednotek jsou etnické čistky.“

Zároveň Saakašvili žádal, aby světová veřejnost jasně určila, kdo za konflikt může, kdo na koho zaútočil. „Je to přece tak jasné, jsme uprostřed okupace,“ zdůraznil prezident, který své stanovisko přednesl před vlajkou Evropské unie. To pobouřilo některé její představitele, kteří nechtějí, aby se Saakašvili spoléhal na ochranu unie. Ta se ovšem jako celek dnes shodla na tom, že by obě strany měly uzavřít příměří. Gruzínský prezident vyzval obyvatele Tbilisi, aby zachovali klid, a ujistil je, že jejich město není pro tuto chvíli ruskými silami ohroženo.

Postup ruské armády zatím nasvědčuje tomu, že se ze separatistických regionů konflikt rozšíří i na území Gruzie. Varianta, kterou se oháněla Moskva, jež tvrdila, že se v jen snaží ochránit obyvatele Jižní Osetie, tak zřejmě definitivně padá, a potvrzují se tak zřejmě slova Saakašviliho, že Rusku jde o svržení režimu v Gruzii.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer dnes Rusko obvinil, že v konfliktu s Gruzií užívá nepřiměřené prostředky a narušuje její svrchovanost. K urychlenému řešení krize vyzvaly i další evropské státy. V úterý do Moskvy přiletí francouzský prezident Nicolas Sarkozy a ve středu se budou konfliktem mezi Ruskem a Gruzií zabývat na svém mimořádném zasedání v Bruselu ministři zahraničí EU.

Vojenské ztráty na ruské straně:
18 mrtvých (podle Tbilisi „stovky mrtvých Rusů“)
52 raněných
14 pohřešovaných
4 sestřelená letadla (podle Tbilisi 80 až 90)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 8 mminutami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 1 hhodinou

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 4 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 10 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vyjádření Vícha jsou ostudná, míní Černochová. Podle Turka helma olympionika nemůže vadit

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.
před 22 hhodinami
Načítání...