Coca-Cola měla léčit podrážděný žaludek a slabé nervy

Atlanta – Když jistý americký lékárník John Pamberton začal prodávat poprvé 8. května 1886 v Atlantě svůj bylinkový sirup, který měl léčit bolesti hlavy, nervové vyčerpání či podrážděný žaludek, netušil, že stál u zrodu světového fenoménu. Základem lektvaru byly totiž lístky koky a kofein z ořechů kola, po nichž byl pojmenován Coca-Cola. Na konci devatenáctého století se již těšil oblibě napříč Spojenými státy. A celosvětový úspěch nápoje, jehož se dnes ve světě každý den vypije přes 140 milionů litrů, pak zajistili američní vojáci na frontách druhé světové války.

„Dáme tam dvě C, bude to dobře vypadat na plakátech,“ přispěl Pembertonův společník Frank Robinson k názvu slavného nápoje, za jehož vznikem stála lékárníkova závislost na morfiu, jímž si ulevoval od bolesti po zranění v občanské válce. Proto v roce 1865 vymyslel „francouzské víno Coca“, jehož nealkoholickou verzí se posléze stala Coca-Cola. V prvním roce na trhu nicméně Pemberton prodal skromných devět sirupů denně, což nepokrylo ani náklady na reklamu.

Úspěchu svého vynálezu se tak Pemberton nedožil. Ještě před smrtí v roce 1888 rozprodal podíly svého podniku, jehož část získal prozíravý obchodník Asa Candler. Ten v roce 1892 založil firmu Coca-Cola Company a následující rok si zaregistroval ochrannou známku, již propagoval i na řadě užitkových předmětů, například na hodinkách. V roce 1895 otevřel Candler první výrobnu mimo Atlantu (v Dallasu) a týž rok se v jeho výroční zprávě psalo, že Coca-Cola je konzumována již v celých USA.

Světový věhlas přinesl Coca-Cole Robert Woodruff, který řídil společnost od roku 1923 a který zavedl do marketingu řadu ve své době revolučních prvků. Například počátkem 20. let začala firma prodávat kartóny se šesti lahvemi, aby spotřebitel colu „snadněji odnesl domů“, a v roce 1933 na veletrhu v Chicagu představila automat na colu, který nápoj sám namíchal zalitím sirupu perlivou vodou.

Rozmach přinesla Coca-Cole 2. světová válka

Za Woodruffova vedení také vznikla v roce 1926 zahraniční sekce podniku, díky níž se cola rozšířila do celého světa. Tomu hodně pomohli také američtí vojáci za druhé světové války, kvůli nimž bylo vybudováno několik desítek výroben po světě, aby si osvěžující nápoj mohl dopřát každý americký voják kdekoli na frontě. Nedostatek surovin pro výrobu coly v nacistickém Německu vyřešila firma novým nápojem Fanta.

V roce 1961 obohatila nabídku o limonádu Sprite a v polovině 80. let přišla s ochucenou variantou coly Cherry Coke a hitem Coca-Cola light (též Diet Coke). Dnes zahrnuje sortiment firmy na 400 značek nealkoholických nápojů, například ledový čaj Nestea, ovocné šťávy Cappy, ledovou kávu Illy, vodu Bonaqua, energetický nápoj Burn či sportovní Powerade.

Svou historii má i jedinečný obal Coca-Coly. Asa Candler byl sice zdatný obchodník, ale v lahvové cole perspektivu neviděl. A tak v roce 1899 práva na plnění coly do lahví prodal za pouhý jeden dolar. Dnes zajišťuje plnění coly do lahví na 300 smluvních partnerů firmy Coca-Cola. První lahve byly jednoduché z hladkého skla a napodobit je nebylo těžké. Proto se v roce 1915 zrodil nynější charakteristický obal, jehož autor Earl Dean se inspiroval tvarem kakaového bobu. Ten byl kuželovitě ztenčen, aby se do přepravek vešel větší počet lahví.

Zhruba od 30. let začala Coca-Cole konkurovat společnost Pepsi-Cola (dnes Pepsi), založená v roce 1902, jíž se na přelomu tisíciletí podařilo Coca-Colu v několika ukazatelích dočasně předběhnout. Podíl na tom měl i odklon spotřebitelů v tradičních doménách Coca-Coly, v Severní Americe a západní Evropě, od nápojů s vysokým obsahem cukru. V roce 2005 přišla Coca-Cola s trhákem - nízkokalorickou Coca-Cola Zero a v roce 2007 převzala výrobce čajů a vitamínových nápojů Fuze Beverages a Glaceau.

  • Reklama na Coca-colu zdroj: Wikipedia
  • Reklama na Coca-colu se Santa Clausem zdroj: www.thecoca-colacompany.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...