Teroristé z Islámského státu (IS) plánovali v listopadu 2015 mnohem masivnější atentáty, než nakonec v Paříži uskutečnili. Radikálové chtěli útočit na více místech včetně jiných zemí, zjistili investigativci ze CNN, kteří mají k dispozici interní dokumenty z řady evropských vyšetřování a spolupracovali se zdroji znalými pařížského vyšetřování.
Dokumenty podle CNN odhalují nové informace o dvou islamistech zadržených v souvislosti s loňskými listopadovými útoky ve Francii a dalším teroristovi, který měl být rovněž napojen na pařížskou teroristickou buňku. Abid Tabaouni byl zatčen až letos v červenci.
IS podle všeho plánoval útočit i v Nizozemsku a zaměřit se i na jiné cíle ve Francii včetně nákupních center v Paříži. Kromě toho se snažil dostat radikály také do Velké Británie, aby uskutečnili atentáty tam. Vysoce postavený úředník zabývající se bojem proti terorismu řekl CNN, že bezpečnostní služby „odhalují další a další agenty IS“ v Evropě.
Pokyny ze Sýrie
CNN poukazuje na existenci vysoce organizované sítě IS, jejímž úkolem je právě vymýšlení a realizace atentátů na starém kontinentě. Radikálové v terénu čekají na pokyny od svých nadřízených v Sýrii.
Aktivita IS, pokud jde o plánování útoků ve světě, roste, varoval analytik CNN a expert na terorismus Paul Cruickshank. „(IS) je stále sofistikovanější ve způsobu, jakým to dělá. Je to složitě nastavený systém logistické podpory pro tyto teroristy,“ podotkl odborník.
Investigativci ze CNN strávili dlouhé měsíce procházením 90 tisíc stran dokumentů z vyšetřování. Většinou šlo o záznamy výslechů, informace o důkazech a data z mobilů, která nabízejí vhled do zahraničních operací křídla IS známého jako Amn al-Kharji.
Šifrovaná komunikace a přezdívky
Z vyšetřování vyplynulo, že podezřelí radikálové hojně využívají sociální média jako Viber, Telegram a WhatsApp – často jde o šifrovanou komunikaci. Jedna aplikace jim umožňuje vybrat si telefonní číslo a zamaskovat, kdo volá a odkud.
„Šifrované zasílání zpráv v rámci skupin má revoluční potenciál v plánování teroristických spiknutí, protože celé buňky mohou koordinovat svou činnost v reálném čase, aniž by se na ně přišlo,“ poznamenal Cruickshank.
Dokumenty rovněž odhalují, jak členové IS poskytují svým lidem v terénu jen tolik informací a peněz, kolik potřebují, aby ve svém úkolu postoupili dál. Trvají také na přezdívkách, a to i v rámci týmů.
Radikálové si v rámci teroristické sítě vzájemně poskytují informace o tom, zda použít nebo nepoužít skutečná jména na hranicích, případně jak se dostat přes hranice nelegálně. Jedna z takových rad zněla, aby se schovali ve vlaku na toaletách.
Po stopách teroristů ze Sýrie až do srdce Francie
Evropské bezpečnostní agentury zaznamenaly úspěch, když se jim podařilo dopadnout dva muže, kteří se zřejmě měli v plánu dostat do Francie po boku dvou sebevražedných atentátníků – ti se odpálili na stadionu v Paříži. V dokumentech byli muži identifikováni jako Alžířan Adel Haddadi a Pákistánec Muhammad Usman.
Čtveřice vyrazila do Evropy ze syrské bašty IS v Rakká šest týdnů před útoky v Paříži. Syrsko-turecké hranice překročila na začátku října, načež pokračovala směrem na turecké pobřeží. Nikdo z nich neznal pravá jména ostatních ani cíl mise. Haddadi vyšetřovatelům sdělil, že byli posláni do Francie udělat „něco pro dobro Boží“.
Pokyny jim dával jeden z lídrů IS v Sýrii Abu Ahmad, který předal mužům kontakt na pašeráky a poskytl jim peníze, mobily a falešné syrské pasy. Komunikace pak probíhala pomocí zprostředkovatelů a šifrovaných zpráv.
„Abu Ahmad představuje klíč k vyslání těch jednotlivců, alespoň cizinců do Paříže,“ řekl šéf francouzského Centra pro analýzu terorismu Jean-Charles Brisard. „On je ten, kdo je rekrutoval, kdo je financoval a vyškolil. Byl s nimi neustále v kontaktu,“ podotkl Brisard.
Zpoždění radikálové čekali týdny v uprchlickém centru
Z Turecka se skupina vydala do Řecka spolu s dalšími uprchlíky. Dvěma radikálům se podařilo proniknout dál, což řecké úřady dosud nedokázaly vysvětlit. U Haddadiho a Usmana odhalily falešné pasy a dvojice byla skoro měsíc zadržována. Na konci října je Řekové propustili, přičemž dotyční okamžitě kontaktovali Abu Ahmada, který jim dal dva tisíce eur. Následně pokračovali dál s běženci.
Kvůli zpoždění ale podle vyšetřovatelů zřejmě nemohli včas udeřit ve Francii. Den po pařížských atentátech dojeli do Salcburku, kde požádali o azyl a týdny čekali v jednom z místních uprchlických center. Několik dnů před zadržením zkoumali vlaky do Paříže a často volali do zahraničí.
Podle dokumentů zřejmě čekali na třetího radikála – Maročana Abida Tabaouniho. Ten rovněž cestoval s běženci a do centra se dostal desátého prosince. V den razie ale Tabaouni zmizel, dopaden byl až letos v červenci. Abu Ahmad ještě pět dnů po razii kontaktoval Haddadiho: „Jak se máš, co se ti stalo?“ ptal se. Odpověď ale nikdy nepřišla.
