Clintonová podpořila Izrael a mírové urovnání na Blízkém východě

Jeruzalém - Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová poprvé ve svém úřadě jedná o blízkovýchodní krizi. V Izraeli se sešla s prezidentem Šimonem Peresem a ve středu má naplánovanou schůzku s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Šéfka americké diplomacie ujistila izraelské představitele o neochvějné podpoře Izraele ze strany USA a jejich trvalou angažovaností ve prospěch bezpečnosti židovského státu. Zároveň zdůraznila trvající požadavek Spojených států na mírové řešení blízkovýchodního konfliktu v podobě dvou států, izraelského a palestinského, existujících v dobrém sousedství.

Clintonová do Izraele přicestovala z Egypta, kde se v pondělí zúčastnila mezinárodní dárcovské konference pro obnovu palestinského pásma Gazy, na niž přivezla příslib americké vlády věnovat 900 milionů dolarů. Humanitární situace v Gaze je také jedním z hlavních témat jejího jednání s izraelskými a palestinskými představiteli.

Ministryně Perese ujistila, že USA budou spolupracovat s jakoukoliv izraelskou vládou, jež „bude reprezentovat demokratickou vůli izraelského lidu“. Peres po setkání s Clintonovou vyjádřil přesvědčení, že designovaný premiér Benjamin Netanjahu bude pokračovat v mírových jednáních s Palestinci a bude respektovat všechny dosavadní dohody.

Clintonová při jednání poukázala na trvající podporu USA palestinské samosprávě prezidenta Mahmúda Abbáse. Naproti tomu odsoudila raketové útoky radikálů z pásma Gazy na izraelské území, které musejí podle ní přestat. Po setkání s Peresem Clintonová navštívila památník židovským obětem holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě a setkala se se svou resortní kolegyní Cipi Livniovou.

Livniová: Írán představuje globální hrozbu

Mírové řešení blízkovýchodního konfliktu v podobě izraelského a palestinského státu označila Clintonová na tiskové konferenci po setkání s Livniovou za nevyhnutelné a v izraelském zájmu. Ani podle Livniové není řešení v podobě dvou států žádným ústupkem USA nebo Palestincům, nýbrž v zájmu Izraele jako židovského a demokratického státu.

Obě ministryně se shodly i na tom, že je nutné zabránit Íránu v jaderném vyzbrojení. „Uděláme všechno pro to, abychom Íránu zabránili v získání jaderných zbraní,“ ujistila Clintonová. Livniová označila režim v Íránu za řízený „mimořádně náboženskou ideologií, která nás chce oloupit o naše práva.“ „Írán není jen problém Izraele, nýbrž globální hrozba,“ zdůraznila.

Clintonová na tiskové konferenci rovněž oznámila, že vláda prezidenta Baracka Obamy vyšle v brzké době dva vysoké americké představitele k jednáním do Sýrie. „Je tu řada otázek, které mají Sýrie a USA k projednání, stejně jako široké regionální obavy, které Sýrie zjevně vyvolává,“ řekla Clintonová. USA a Sýrie udržují diplomatické vztahy, ty jsou ale napjaté od zavraždění bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005. Syrskému režimu mnozí přisuzují podíl na Harírího vraždě, což Damašek vytrvale popírá.

Hamasu se dárcovská konference nelíbila

Pondělní dárcovskou konferenci v Egyptě dnes ostře kritizovalo palestinské radikální hnutí Hamas, které ovládá pásmo Gazy. Konference podle něj byla nástrojem k jeho „vydírání“ a k posílení palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. „Účastníci konference v Šarm aš-Šajchu v čele s americkou administrativou zneužili obrovské potřeby rekonstrukce Gazy k politickým cílům, k nátlaku na Hamas a k jeho vydírání,“ uvádí se v prohlášení Hamasu.

Podle prohlášení neposkytla konference detaily o mechanismu ani harmonogramu rekonstrukce, ani nepřijala konkrétní opatření s cílem ukončit utrpení lidu v Gaze. Hamas se chce podílet na procesu rekonstrukce a tvrdí, že pomoc poskytnutá mezinárodními dárci musí být distribuována vládou národní jednoty, nebo „vysokým výborem“, který by byl vytvořen ze zástupců všech palestinských hnutí.

„Nehledě na jednomyslný postoj účastníků konference k nezbytnosti rekonstrukce Gazy tato obnova nemůže začít bez otevření hraničních přechodů,“ zdůrazňuje se v prohlášení Hamasu. Požadavek okamžitého, úplného a bezpodmínečného otevření všech přechodů mezi Izraelem a pásmem Gazy je obsažen v závěrečném komuniké z konference.

  • Šimon Peres autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71330.jpg
  • Hillary Clintonová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71327.jpg
  • Cipi Livniová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71409.jpg
  • Hillary Clintonová a Cipi Livniová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71406.jpg
  • Hillary Clintonová a Cipi Livniová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71402.jpg
  • Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a izraelský prezident Šimon Peres autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71324.jpg
  • Zápis ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové do knihy památníku židovským obětem holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě autor: ČTK, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71411.jpg
  • Cipi Livniová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71410.jpg
  • Ministryně zahraničí USA a Izraele Hillary Clintonová a Cipi Livniová na společném brífinku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71403.jpg
  • Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/715/71407.jpg
  • Dárcovská konference o Gaze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/712/71198.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 3 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 6 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 7 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 8 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...