Clintonová čelí další aféře – tentokrát jde o podezřelé dary

Washington - Do amerických primárek zbývá tři čtvrtě roku, předvolební boj už ale začal. Nová kniha konzervativního novináře Petera Schweizera má poukazovat na podezřelý původ peněz nadace manželů Clintonových. Právě exšéfka americké diplomacie a demokratka Hillary Clintonová je jednou z favoritek. Nové tváře ale předvádí i republikáni – jen tenhle týden oznámili kandidaturu tři další osobnosti.

Nahrávám video
Podezřelé dary pro nadaci Clintonových
Zdroj: ČT24

Bílý dům katapultoval exprezidenta Billa Clintona do pozice, kdy si za přednášky může účtovat statisíce dolarů. Jeho jméno pomáhá do pokladny nadace dalším milionům. Jenže ne všechny zlaté dolary se třpytí - jeho ženě to dlouhou cestu na stejnou adresu může zkomplikovat.  

„Clintonova nadace argumentuje, že neexistuje žádný důkaz, že by ministryně Clintonová byla jakkoli ovlivněna těmito cizími dary,“ podotkla redaktorka CBS Nancy Cordesová. „E-maily byly v tomto případě zničeny. Příspěvky nebyly nikdy zveřejněny. Za takové situace je těžké něco dokazovat nebo nedokazovat,“ konstatoval republikánský senátor David Vitter. 

Hillary Clintonová
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Julie Jacobson

Clintonovi chtějí informace o darech zpřístupnit. „Vrátili jsme se do politické sezony, a tudíž se staneme cílem různých odvádění pozornosti a útoků a já jsem na to připravená,“ tvrdí prezidentská kandidátka.

Další aféry Hillary Clintonové 

V roce 2012 islámští ozbrojenci zaútočili v Benghází na americké velvyslanectví. Při útoku zemřel americký velvyslanec Chris Stevens a další tři Američané. Republikáni poté napadli Obamovu vládu, že dostatečně nezabezpečila amerického diplomata v Libyi. Clintonová kvůli tomu vypovídala před zvláštním senátním výborem. K odpovědnosti za útok se sice přihlásila, ovšem zároveň se přiznala k tomu, že neviděla na vlastní oči žádost o zpřísnění bezpečnostních opatření pro zdejší americkou misi. 

Clintonové může zkomplikovat cestu k demokratické prezidentské nominaci také aféra se soukromým e-mailem. Ten měla používat v době svého působení na ministerstvu zahraničí. Americké ministerstvo zahraničí avizovalo, že její e-mailovou komunikaci zveřejní. Clintonová se vůči kritice ohradila - používání soukromé schránky prý bylo jednodušší a dělali to i jiní.  

Mimořádná pozice Clintonové mezi demokraty je zároveň její Achillovou patou. Stává se terčem pro všechny jedovaté šípy ze strany republikánů. Mezi ně čerstvě přibyla i Carly Fiorinová, bývalá šéfka Hewlett Packard. „Naši zakladatelé nepočítali s tím, že bychom někdy měli mít profesionální politickou třídu. Věřili, že občané a vůdci se mají nabízet a přihlásit k službě,“ říká Fiorinová. 

Kandidovat na prezidenta chce rovněž černošský lékař Ben Carson nebo guvernér státu Arkansas Mike Huckabee, nemluvě o dřívějším Tedu Cruzovi, Marcu Rubiovi a Randu Paulovi. Republikáni tak budou mít z koho vybírat, ale jeden velký favorit jim zatím chybí.

Republikán Mike Huckabee
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Danny Johnston

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...