Clintonová čelí další aféře – tentokrát jde o podezřelé dary

Washington - Do amerických primárek zbývá tři čtvrtě roku, předvolební boj už ale začal. Nová kniha konzervativního novináře Petera Schweizera má poukazovat na podezřelý původ peněz nadace manželů Clintonových. Právě exšéfka americké diplomacie a demokratka Hillary Clintonová je jednou z favoritek. Nové tváře ale předvádí i republikáni – jen tenhle týden oznámili kandidaturu tři další osobnosti.

Nahrávám video
Podezřelé dary pro nadaci Clintonových
Zdroj: ČT24

Bílý dům katapultoval exprezidenta Billa Clintona do pozice, kdy si za přednášky může účtovat statisíce dolarů. Jeho jméno pomáhá do pokladny nadace dalším milionům. Jenže ne všechny zlaté dolary se třpytí - jeho ženě to dlouhou cestu na stejnou adresu může zkomplikovat.  

„Clintonova nadace argumentuje, že neexistuje žádný důkaz, že by ministryně Clintonová byla jakkoli ovlivněna těmito cizími dary,“ podotkla redaktorka CBS Nancy Cordesová. „E-maily byly v tomto případě zničeny. Příspěvky nebyly nikdy zveřejněny. Za takové situace je těžké něco dokazovat nebo nedokazovat,“ konstatoval republikánský senátor David Vitter. 

Hillary Clintonová
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Julie Jacobson

Clintonovi chtějí informace o darech zpřístupnit. „Vrátili jsme se do politické sezony, a tudíž se staneme cílem různých odvádění pozornosti a útoků a já jsem na to připravená,“ tvrdí prezidentská kandidátka.

Další aféry Hillary Clintonové 

V roce 2012 islámští ozbrojenci zaútočili v Benghází na americké velvyslanectví. Při útoku zemřel americký velvyslanec Chris Stevens a další tři Američané. Republikáni poté napadli Obamovu vládu, že dostatečně nezabezpečila amerického diplomata v Libyi. Clintonová kvůli tomu vypovídala před zvláštním senátním výborem. K odpovědnosti za útok se sice přihlásila, ovšem zároveň se přiznala k tomu, že neviděla na vlastní oči žádost o zpřísnění bezpečnostních opatření pro zdejší americkou misi. 

Clintonové může zkomplikovat cestu k demokratické prezidentské nominaci také aféra se soukromým e-mailem. Ten měla používat v době svého působení na ministerstvu zahraničí. Americké ministerstvo zahraničí avizovalo, že její e-mailovou komunikaci zveřejní. Clintonová se vůči kritice ohradila - používání soukromé schránky prý bylo jednodušší a dělali to i jiní.  

Mimořádná pozice Clintonové mezi demokraty je zároveň její Achillovou patou. Stává se terčem pro všechny jedovaté šípy ze strany republikánů. Mezi ně čerstvě přibyla i Carly Fiorinová, bývalá šéfka Hewlett Packard. „Naši zakladatelé nepočítali s tím, že bychom někdy měli mít profesionální politickou třídu. Věřili, že občané a vůdci se mají nabízet a přihlásit k službě,“ říká Fiorinová. 

Kandidovat na prezidenta chce rovněž černošský lékař Ben Carson nebo guvernér státu Arkansas Mike Huckabee, nemluvě o dřívějším Tedu Cruzovi, Marcu Rubiovi a Randu Paulovi. Republikáni tak budou mít z koho vybírat, ale jeden velký favorit jim zatím chybí.

Republikán Mike Huckabee
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Danny Johnston

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 7 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...