Citlivé nahrávky diplomatů o Ukrajině: Musíme „vyběhnout“ s EU

Brusel/Berlín/Washington - Na internet unikly citlivé nahrávky interní komunikace amerických a unijních diplomatů týkající se situace na Ukrajině. Záznamy jsou nejspíš pravé a pravděpodobně mají za cíl poškodit spolupráci Bruselu a Washingtonu. Spekuluje se, že za jejich zveřejněním na portálu YouTube by mohla být ruská nebo ukrajinská rozvědka. Nezávisle na zveřejnění obsahu rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek telefonátů - náměstkyně americké diplomacie Victoria Nulandová. Kyjev ujistila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci výměnou za provedené politické a ekonomické reformy.

V první nahrávce z konce ledna hovoří náměstkyně ministra zahraničí Spojených států s americkým velvyslancem na Ukrajině o tom, kdo by se mohl stát novým ukrajinským premiérem. Nelichotivě při tom hodnotí přístup svých evropských kolegů. Nulandová se také zmínila, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí:

"Bylo by skvělé to s pomocí OSN slepit a také, však víte…, 'vyběhnout' s EU."

Geoffrey Pyatt, americký velvyslanec na Ukrajině:

„Přesně. Myslím, že musíme něco udělat, abychom to utvrdili. Protože si můžete být jistá, že až to nabere spád, Rusové se to budou snažit v pozadí torpédovat.“ 

Nevybíravá slova amerických diplomatů na adresu Evropské unie, která se objevila ve čtvrtek na internetové videosíti YouTube, jsou jasným důkazem, že obě strany mají na řešení situace na Ukrajině odlišný názor. Na další nahrávce totiž pro změnu vystupují evropští představitelé. Jedním z nich je náměstkyně unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. I zde je znát určitá rivalita mezi oběma břehy Atlantského oceánu.

Helga Schmidová, náměstkyně ministryně zahraničí EU:

„Američani chodí a vykládají, že jsme příliš slabí, zatímco oni jsou se sankcemi přísnější… Musíme to udělat - zavést sankce, ale musíme to připravit velmi chytře.“

Nulandová na záznamu také řekla, že není vhodné, aby opoziční předák Vitalij Kličko, kterého zkráceně nazývá Kličem, byl v nové vládě. Za naopak vhodnou osobu považuje „Jace“, tedy Arsenije Jaceňuka, dalšího z opozičních vůdců. Nezkrácené příjmení použila Nulandová jen v případě nacionalisty Oleha Ťahnyboka, který je posledním z hlavní trojice opozičních lídrů. Ťahnyboka a jeho „chlápky“ vnímá dle záznamu americká diplomacie za „problém“, na který Janukovyč sází.

USA i EU odmítají skandál komentovat

Americká administrativa se za slovník svých lidí omluvila. „Samozřejmě spolupracujeme neuvěřitelně blízce s Evropskou unií. Náměstkyně Nulandová už kontaktovala své evropské protějšky a samozřejmě se omluvila,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová. Jak Washington, tak Brusel ale více nehodlají skandál komentovat. „EU podporuje ukrajinský lid v nynější krizi a uniklé záznamy údajných telefonních konverzací nekomentujeme,“ sdělila mluvčí Ashtonové Maja Kocijančičová.

Ostrou reakci na nelichotivá slova americké diplomatky Nulandové si však neodpustila německá kancléřka Angela Merkelová, která publikovaný obsah rozhovoru označila za „totálně nepřijatelný“. Její mluvčí Christiane Wirtzová zároveň řekla, že kancléřka bezvýhradně podporuje ukrajinskou politiku eurokomisařky Catherine Ashtonové. „Dělá skvělou práci,“ uvedla Wirtzová.

Americké ministerstvo zahraničí odmítlo nahrávky komentovat, pravost zaznamenaných hovorů ale nepopřelo. Nulandová označila nahrávku za „privátní diplomatickou konverzaci“ a pozastavila se nad vysokou technickou kvalitou odposlechu. „Je to působivě profesionální, zvuková kvalita je výjimečná,“ uvedla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Psakiová byla v prohlášení otevřenější, když skandál popsala jako důkaz „dalšího úpadku ruské špionáže“.

Cíl nahrávek? Zřejmě poškodit transatlantickou diplomacii

V současné době se spekuluje, že právě ruská nebo ukrajinská rozvědka se mohla na zveřejnění záznamů podílet. Moskvě by citlivé nahrávky mohly posloužit jako přesvědčivý argument, že Brusel a Washington manipulují s děním na Ukrajině. Podle západních diplomatů míří podezření za odposlech hovorů do okolí ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, kremelského jestřába známého svými ostrými výpady na adresu západních států.

Jeden z Rogozinových poradců Dmitrij Loskutov na Twitteru na záznam telefonních hovorů upozornil. Později ale uvedl, že si záznamu na internetu prostě všiml a odkaz rozeslal. Sám Rogozin minulý týden Ukrajinu navštívil a jednal s místními proruskými oligarchy. Dnes na svém twitterovém účtu napsal, že „zatímco Západ intrikuje a vyvolává skandály, Rusko pomáhá Ukrajincům navázat přerušenou spolupráci, která přinese tisíce pracovních míst“.

Nulandová slíbila Ukrajině pomoc, žádá ale reformy

Nezávisle na zveřejnění obsahu telefonických rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek - Victoria Nulandová. Na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci Ukrajině, jedině ale v reakci na provedené politické a ekonomické reformy. „Nikdo Ukrajině žádné peníze nedá, pokud zůstanou reformy na papíře,“ prohlásila.

Nulandová se také vyjádřila ke zveřejnění obsahu soukromé telefonické konverzace o poměrech na Ukrajině, které je podle ní „působivým produktem špionáže“. Náměstkyně americké diplomacie také kritizovala výroky zmocněnce Kremlu pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva, který v prohlášení pro tisk vyzval ukrajinskou vládu, aby „pučisty“, které prý vyzbrojuje, cvičí a financuje Washington, potlačila a nejednala s nimi. Nulandová označila Glazjevovy výroky za „čistou fantazii“ a jeho za „talentovaného autora sci-fi“.

Nulandová se v rámci své návštěvy v Kyjevě setkala jak s prezidentem Janukovyčem, tak i s opozičními předáky. Obě strany se snaží přimět k poklidnému vyřešení hluboké vnitrostátní krize. Poukazovala také na nutnost vytvoření „technické vlády“ nebo kabinetu národní jednoty, který by ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem v zemi prosadil reformy a ozdravil strádající ekonomiku. „Prvořadým úkolem je ukončení násilí,“ zdůraznila diplomatka. Janukovyč ji prý ujistil, že je k dialogu s opozicí připraven.

Janukovyč ujistil Radu Evropy, že chce s opozicí dále jednat

Janukovyč dnes ujistil generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda, že nadále hodlá jednat s opozicí o vyřešení hlubokého vnitrostátního rozkolu. Schůzka obou politiků se uskutečnila v jihoruském Soči, kde dnes za účasti státních představitelů začínají zimní olympijské hry. Ukrajinský prezident zároveň Jaglandovi poděkoval za pozornost, kterou Rada Evropy Ukrajině věnuje a která by podle něj k vyřešení politického rozkolu mohla pomoci. Generální tajemník Rady Evropy navrhuje vytvořit nezávislou komisi, která by případy násilí během protestů prošetřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy pohrozily za americký útok odvetou.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 5 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 7 hhodinami
Načítání...