Citlivé nahrávky diplomatů o Ukrajině: Musíme „vyběhnout“ s EU

Brusel/Berlín/Washington - Na internet unikly citlivé nahrávky interní komunikace amerických a unijních diplomatů týkající se situace na Ukrajině. Záznamy jsou nejspíš pravé a pravděpodobně mají za cíl poškodit spolupráci Bruselu a Washingtonu. Spekuluje se, že za jejich zveřejněním na portálu YouTube by mohla být ruská nebo ukrajinská rozvědka. Nezávisle na zveřejnění obsahu rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek telefonátů - náměstkyně americké diplomacie Victoria Nulandová. Kyjev ujistila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci výměnou za provedené politické a ekonomické reformy.

V první nahrávce z konce ledna hovoří náměstkyně ministra zahraničí Spojených států s americkým velvyslancem na Ukrajině o tom, kdo by se mohl stát novým ukrajinským premiérem. Nelichotivě při tom hodnotí přístup svých evropských kolegů. Nulandová se také zmínila, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí:

"Bylo by skvělé to s pomocí OSN slepit a také, však víte…, 'vyběhnout' s EU."

Geoffrey Pyatt, americký velvyslanec na Ukrajině:

„Přesně. Myslím, že musíme něco udělat, abychom to utvrdili. Protože si můžete být jistá, že až to nabere spád, Rusové se to budou snažit v pozadí torpédovat.“ 

Nevybíravá slova amerických diplomatů na adresu Evropské unie, která se objevila ve čtvrtek na internetové videosíti YouTube, jsou jasným důkazem, že obě strany mají na řešení situace na Ukrajině odlišný názor. Na další nahrávce totiž pro změnu vystupují evropští představitelé. Jedním z nich je náměstkyně unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. I zde je znát určitá rivalita mezi oběma břehy Atlantského oceánu.

Helga Schmidová, náměstkyně ministryně zahraničí EU:

„Američani chodí a vykládají, že jsme příliš slabí, zatímco oni jsou se sankcemi přísnější… Musíme to udělat - zavést sankce, ale musíme to připravit velmi chytře.“

Nulandová na záznamu také řekla, že není vhodné, aby opoziční předák Vitalij Kličko, kterého zkráceně nazývá Kličem, byl v nové vládě. Za naopak vhodnou osobu považuje „Jace“, tedy Arsenije Jaceňuka, dalšího z opozičních vůdců. Nezkrácené příjmení použila Nulandová jen v případě nacionalisty Oleha Ťahnyboka, který je posledním z hlavní trojice opozičních lídrů. Ťahnyboka a jeho „chlápky“ vnímá dle záznamu americká diplomacie za „problém“, na který Janukovyč sází.

USA i EU odmítají skandál komentovat

Americká administrativa se za slovník svých lidí omluvila. „Samozřejmě spolupracujeme neuvěřitelně blízce s Evropskou unií. Náměstkyně Nulandová už kontaktovala své evropské protějšky a samozřejmě se omluvila,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová. Jak Washington, tak Brusel ale více nehodlají skandál komentovat. „EU podporuje ukrajinský lid v nynější krizi a uniklé záznamy údajných telefonních konverzací nekomentujeme,“ sdělila mluvčí Ashtonové Maja Kocijančičová.

Ostrou reakci na nelichotivá slova americké diplomatky Nulandové si však neodpustila německá kancléřka Angela Merkelová, která publikovaný obsah rozhovoru označila za „totálně nepřijatelný“. Její mluvčí Christiane Wirtzová zároveň řekla, že kancléřka bezvýhradně podporuje ukrajinskou politiku eurokomisařky Catherine Ashtonové. „Dělá skvělou práci,“ uvedla Wirtzová.

Americké ministerstvo zahraničí odmítlo nahrávky komentovat, pravost zaznamenaných hovorů ale nepopřelo. Nulandová označila nahrávku za „privátní diplomatickou konverzaci“ a pozastavila se nad vysokou technickou kvalitou odposlechu. „Je to působivě profesionální, zvuková kvalita je výjimečná,“ uvedla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Psakiová byla v prohlášení otevřenější, když skandál popsala jako důkaz „dalšího úpadku ruské špionáže“.

Cíl nahrávek? Zřejmě poškodit transatlantickou diplomacii

V současné době se spekuluje, že právě ruská nebo ukrajinská rozvědka se mohla na zveřejnění záznamů podílet. Moskvě by citlivé nahrávky mohly posloužit jako přesvědčivý argument, že Brusel a Washington manipulují s děním na Ukrajině. Podle západních diplomatů míří podezření za odposlech hovorů do okolí ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, kremelského jestřába známého svými ostrými výpady na adresu západních států.

Jeden z Rogozinových poradců Dmitrij Loskutov na Twitteru na záznam telefonních hovorů upozornil. Později ale uvedl, že si záznamu na internetu prostě všiml a odkaz rozeslal. Sám Rogozin minulý týden Ukrajinu navštívil a jednal s místními proruskými oligarchy. Dnes na svém twitterovém účtu napsal, že „zatímco Západ intrikuje a vyvolává skandály, Rusko pomáhá Ukrajincům navázat přerušenou spolupráci, která přinese tisíce pracovních míst“.

Nulandová slíbila Ukrajině pomoc, žádá ale reformy

Nezávisle na zveřejnění obsahu telefonických rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek - Victoria Nulandová. Na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci Ukrajině, jedině ale v reakci na provedené politické a ekonomické reformy. „Nikdo Ukrajině žádné peníze nedá, pokud zůstanou reformy na papíře,“ prohlásila.

Nulandová se také vyjádřila ke zveřejnění obsahu soukromé telefonické konverzace o poměrech na Ukrajině, které je podle ní „působivým produktem špionáže“. Náměstkyně americké diplomacie také kritizovala výroky zmocněnce Kremlu pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva, který v prohlášení pro tisk vyzval ukrajinskou vládu, aby „pučisty“, které prý vyzbrojuje, cvičí a financuje Washington, potlačila a nejednala s nimi. Nulandová označila Glazjevovy výroky za „čistou fantazii“ a jeho za „talentovaného autora sci-fi“.

Nulandová se v rámci své návštěvy v Kyjevě setkala jak s prezidentem Janukovyčem, tak i s opozičními předáky. Obě strany se snaží přimět k poklidnému vyřešení hluboké vnitrostátní krize. Poukazovala také na nutnost vytvoření „technické vlády“ nebo kabinetu národní jednoty, který by ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem v zemi prosadil reformy a ozdravil strádající ekonomiku. „Prvořadým úkolem je ukončení násilí,“ zdůraznila diplomatka. Janukovyč ji prý ujistil, že je k dialogu s opozicí připraven.

Janukovyč ujistil Radu Evropy, že chce s opozicí dále jednat

Janukovyč dnes ujistil generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda, že nadále hodlá jednat s opozicí o vyřešení hlubokého vnitrostátního rozkolu. Schůzka obou politiků se uskutečnila v jihoruském Soči, kde dnes za účasti státních představitelů začínají zimní olympijské hry. Ukrajinský prezident zároveň Jaglandovi poděkoval za pozornost, kterou Rada Evropy Ukrajině věnuje a která by podle něj k vyřešení politického rozkolu mohla pomoci. Generální tajemník Rady Evropy navrhuje vytvořit nezávislou komisi, která by případy násilí během protestů prošetřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...