Citlivé nahrávky diplomatů o Ukrajině: Musíme „vyběhnout“ s EU

Brusel/Berlín/Washington - Na internet unikly citlivé nahrávky interní komunikace amerických a unijních diplomatů týkající se situace na Ukrajině. Záznamy jsou nejspíš pravé a pravděpodobně mají za cíl poškodit spolupráci Bruselu a Washingtonu. Spekuluje se, že za jejich zveřejněním na portálu YouTube by mohla být ruská nebo ukrajinská rozvědka. Nezávisle na zveřejnění obsahu rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek telefonátů - náměstkyně americké diplomacie Victoria Nulandová. Kyjev ujistila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci výměnou za provedené politické a ekonomické reformy.

V první nahrávce z konce ledna hovoří náměstkyně ministra zahraničí Spojených států s americkým velvyslancem na Ukrajině o tom, kdo by se mohl stát novým ukrajinským premiérem. Nelichotivě při tom hodnotí přístup svých evropských kolegů. Nulandová se také zmínila, že USA chtějí s pomocí emisara OSN prosadit své představy o budoucí ukrajinské vládě.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministra zahraničí:

"Bylo by skvělé to s pomocí OSN slepit a také, však víte…, 'vyběhnout' s EU."

Geoffrey Pyatt, americký velvyslanec na Ukrajině:

„Přesně. Myslím, že musíme něco udělat, abychom to utvrdili. Protože si můžete být jistá, že až to nabere spád, Rusové se to budou snažit v pozadí torpédovat.“ 

Nevybíravá slova amerických diplomatů na adresu Evropské unie, která se objevila ve čtvrtek na internetové videosíti YouTube, jsou jasným důkazem, že obě strany mají na řešení situace na Ukrajině odlišný názor. Na další nahrávce totiž pro změnu vystupují evropští představitelé. Jedním z nich je náměstkyně unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové. I zde je znát určitá rivalita mezi oběma břehy Atlantského oceánu.

Helga Schmidová, náměstkyně ministryně zahraničí EU:

„Američani chodí a vykládají, že jsme příliš slabí, zatímco oni jsou se sankcemi přísnější… Musíme to udělat - zavést sankce, ale musíme to připravit velmi chytře.“

Nulandová na záznamu také řekla, že není vhodné, aby opoziční předák Vitalij Kličko, kterého zkráceně nazývá Kličem, byl v nové vládě. Za naopak vhodnou osobu považuje „Jace“, tedy Arsenije Jaceňuka, dalšího z opozičních vůdců. Nezkrácené příjmení použila Nulandová jen v případě nacionalisty Oleha Ťahnyboka, který je posledním z hlavní trojice opozičních lídrů. Ťahnyboka a jeho „chlápky“ vnímá dle záznamu americká diplomacie za „problém“, na který Janukovyč sází.

USA i EU odmítají skandál komentovat

Americká administrativa se za slovník svých lidí omluvila. „Samozřejmě spolupracujeme neuvěřitelně blízce s Evropskou unií. Náměstkyně Nulandová už kontaktovala své evropské protějšky a samozřejmě se omluvila,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Jen Psakiová. Jak Washington, tak Brusel ale více nehodlají skandál komentovat. „EU podporuje ukrajinský lid v nynější krizi a uniklé záznamy údajných telefonních konverzací nekomentujeme,“ sdělila mluvčí Ashtonové Maja Kocijančičová.

Ostrou reakci na nelichotivá slova americké diplomatky Nulandové si však neodpustila německá kancléřka Angela Merkelová, která publikovaný obsah rozhovoru označila za „totálně nepřijatelný“. Její mluvčí Christiane Wirtzová zároveň řekla, že kancléřka bezvýhradně podporuje ukrajinskou politiku eurokomisařky Catherine Ashtonové. „Dělá skvělou práci,“ uvedla Wirtzová.

Americké ministerstvo zahraničí odmítlo nahrávky komentovat, pravost zaznamenaných hovorů ale nepopřelo. Nulandová označila nahrávku za „privátní diplomatickou konverzaci“ a pozastavila se nad vysokou technickou kvalitou odposlechu. „Je to působivě profesionální, zvuková kvalita je výjimečná,“ uvedla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Psakiová byla v prohlášení otevřenější, když skandál popsala jako důkaz „dalšího úpadku ruské špionáže“.

Cíl nahrávek? Zřejmě poškodit transatlantickou diplomacii

V současné době se spekuluje, že právě ruská nebo ukrajinská rozvědka se mohla na zveřejnění záznamů podílet. Moskvě by citlivé nahrávky mohly posloužit jako přesvědčivý argument, že Brusel a Washington manipulují s děním na Ukrajině. Podle západních diplomatů míří podezření za odposlech hovorů do okolí ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, kremelského jestřába známého svými ostrými výpady na adresu západních států.

Jeden z Rogozinových poradců Dmitrij Loskutov na Twitteru na záznam telefonních hovorů upozornil. Později ale uvedl, že si záznamu na internetu prostě všiml a odkaz rozeslal. Sám Rogozin minulý týden Ukrajinu navštívil a jednal s místními proruskými oligarchy. Dnes na svém twitterovém účtu napsal, že „zatímco Západ intrikuje a vyvolává skandály, Rusko pomáhá Ukrajincům navázat přerušenou spolupráci, která přinese tisíce pracovních míst“.

Nulandová slíbila Ukrajině pomoc, žádá ale reformy

Nezávisle na zveřejnění obsahu telefonických rozhovorů dnes končí svou návštěvu Ukrajiny jedna z hlavních aktérek - Victoria Nulandová. Na tiskové konferenci v Kyjevě potvrdila, že USA zvažují poskytnutí „podstatné“ finanční pomoci Ukrajině, jedině ale v reakci na provedené politické a ekonomické reformy. „Nikdo Ukrajině žádné peníze nedá, pokud zůstanou reformy na papíře,“ prohlásila.

Nulandová se také vyjádřila ke zveřejnění obsahu soukromé telefonické konverzace o poměrech na Ukrajině, které je podle ní „působivým produktem špionáže“. Náměstkyně americké diplomacie také kritizovala výroky zmocněnce Kremlu pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva, který v prohlášení pro tisk vyzval ukrajinskou vládu, aby „pučisty“, které prý vyzbrojuje, cvičí a financuje Washington, potlačila a nejednala s nimi. Nulandová označila Glazjevovy výroky za „čistou fantazii“ a jeho za „talentovaného autora sci-fi“.

Nulandová se v rámci své návštěvy v Kyjevě setkala jak s prezidentem Janukovyčem, tak i s opozičními předáky. Obě strany se snaží přimět k poklidnému vyřešení hluboké vnitrostátní krize. Poukazovala také na nutnost vytvoření „technické vlády“ nebo kabinetu národní jednoty, který by ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem v zemi prosadil reformy a ozdravil strádající ekonomiku. „Prvořadým úkolem je ukončení násilí,“ zdůraznila diplomatka. Janukovyč ji prý ujistil, že je k dialogu s opozicí připraven.

Janukovyč ujistil Radu Evropy, že chce s opozicí dále jednat

Janukovyč dnes ujistil generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjörna Jaglanda, že nadále hodlá jednat s opozicí o vyřešení hlubokého vnitrostátního rozkolu. Schůzka obou politiků se uskutečnila v jihoruském Soči, kde dnes za účasti státních představitelů začínají zimní olympijské hry. Ukrajinský prezident zároveň Jaglandovi poděkoval za pozornost, kterou Rada Evropy Ukrajině věnuje a která by podle něj k vyřešení politického rozkolu mohla pomoci. Generální tajemník Rady Evropy navrhuje vytvořit nezávislou komisi, která by případy násilí během protestů prošetřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
06:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý odpoledne kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Nyní díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho začne obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 2 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 2 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 4 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 6 hhodinami

Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.
před 7 hhodinami
Načítání...