Cítím hlubokou hanbu, prohlásila Merkelová v Osvětimi

Nahrávám video
Angela Merkelová navštívila bývalý vyhlazovací tábor v Osvětimi
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila někdejší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, aby zde uctila památku více než milionu lidí, kteří zde zahynuli. Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti, před kterou byly zastřeleny tisíce lidí, a držela zde minutu ticha. Kancléřku do Osvětimi doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Merkelovou návštěva v Osvětimi viditelně pohnula. Během svého projevu řekla, že za zvěrstva, která zde nacisté spáchali, „cítí hlubokou hanbu“.

Tváří tvář zločinům, které zde překročily veškeré představitelné hranice, člověk podle ní oněmí, přesto nesmí být mlčení jedinou odpovědí na tyto činy. Podle kancléřky je v první řadě Německo povinno udržovat tyto události v paměti.

Merkelová ujistila, že je velmi důležité připomínat, že tehdejšími pachateli byli právě Němci. Pocit zodpovědnosti za zde spáchané zločiny podle ní zcela neoddělitelně patří k Německu a musí být pevnou součástí německé národní identity.

Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Merkelová nejprve zavítala do bývalého základního tábora Osvětim I, přičemž se mimo jiné podívala na plynovou komoru a krematorium a prošla nechvalně proslulou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ (práce osvobozuje). Minutou ticha také uctila památku obětí u takzvané černé zdi či zdi smrti, kde byly zastřeleny tisíce vězňů.

Poté kancléřka s premiérem Morawieckým přešla do nedalekého tábora Osvětim II, neboli Osvětim-Březinka, který patřil k největším nacistickým vyhlazovacím táborům. Toto místo je všeobecně považováno za symbol holocaustu – nacistické politiky systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti.

Angela Merkelová v Osvětimi
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Německá vláda věnovala na provoz památníku 60 milionů eur

Angela Merkelová do Osvětimi přijela na pozvání Nadace Osvětim-Březinka, za jejímž vznikem stál někdejší polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski, sám bývalý vězeň koncentračního tábora.

Nadace si letos připomíná desáté výročí svého založení. Kancléřka provozovatelům osvětimského památníku rovněž jménem německé vlády věnovala 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určené na jeho provoz, údržbu a nezbytné rekonstrukce.

Německou kancléřku doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/AGENCJA GAZETA/Jakub Porzycki

Angela Merkelová byla během působení v čele německé vlády už pětkrát v jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem a je nositelkou vyznamenání udělovaných řadou židovských organizací. V roce 2009 doprovodila tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu na jeho cestě do bývalého koncentračního tábora v Buchenwaldu.

V Osvětimi však Merkelová jako kancléřka dosud nebyla a německá média spekulují, že její cesta může souviset s tím, že není jasné, jak dlouho ještě ve své současné pozici zůstane. Před Merkelovou Osvětim navštívil v roce 1977 Helmut Schmidt a pak v letech 1989 a 1995 Helmut Kohl. 

Památce zavražděných v Lidicích se poklonil Gauck

V roce 2012 navštívil tehdejší německý prezident Joachim Gauck jako první hlava Německa Lidice, kde položil věnec a poklonil se památce obětí.

Joachim Gauck se v říjnu 2012 poklonil památce obětí v Lidících
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Nacisté v Lidících 10. června 1942 zastřelili 173 mužů. Ženy a děti strávily tři dny v tělocvičně kladenského gymnázia, poté byly děti od matek odděleny. Ženy byly převezeny do koncentračních táborů. Děti, které nebyly vybrány k poněmčení nebo přesáhly jeden rok věku, skončily v polském Chelmnu, kde je nacisté s největší pravděpodobností hromadně zavraždili plynem. Obec byla zcela srovnána se zemí. Zemřelo 340 lidických obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 16 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 1 hhodinou

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 1 hhodinou

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 1 hhodinou

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou
Načítání...