Čínský obhájce lidských práv si s Merkelovou ruku nepodal

Peking - Čínské úřady znemožnily obhájci lidských práv Mo Šao-pchingovi setkat se ve čtvrtek s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která je v Pekingu na oficiální třídenní návštěvě. Mo v minulosti obhajoval nejznámější čínské disidenty, včetně nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Policisté prý Moovi sdělili, že jejich zákrok souvisí se zajišťováním stability čínské společnosti před klíčovým podzimním 18. sjezdem Komunistické strany Číny, na němž proběhne výměna stranického vedení.

Mo dnes uvedl, že dostal od německých diplomatů pozvání na čtvrteční večeři na německé ambasádě v Pekingu, po níž se měl podle agentury AP osobně sejít s Merkelovou k diskusi o čínském právním prostředí a o osudu jednotlivých právníků, kteří byli vystaveni perzekuci ze strany čínského režimu. Odpoledne však dorazili do jeho kanceláře agenti státní bezpečnosti a zabránili mu v odchodu. "Byli v mé kanceláři přes tři hodiny. Neměli žádné právní důvody mě
zastavit, ale přesto mne nenechali odejít,„ řekl Mo agentuře AFP. “Pozvání jsem dostal v pondělí a měl jsem s kancléřkou prodiskutovat neutěšenou situaci týkající se práva a právníků v Číně," dodal. 
    
Mo připomněl, že to není poprvé, co mu policie nedovolila setkat se se západními vůdci a diplomaty. Loni mu takto byla odepřena schůzka s francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppém a diplomaty Německa, Nizozemska a Evropské unie působícími v Pekingu. Sejít se naopak v říjnu mohl s americkým velvyslancem Garym Lockem.

Čína se obává arabského jara
   
Čínská policie pozatýkala od začátku loňského roku řadu obhájců lidských práv a aktivistů ze strachu, aby v Číně nedošlo k podobným protivládním protestům jako v severoafrických a blízkovýchodních zemích během takzvaného arabského jara.

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/AP/Michael Sohn

Merkelová, která v Pekingu jednala s premiérem Wen Ťia-paem a prezidentem Chu Ťin-tchaem, ve čtvrtek konstatovala, že si na téma dodržování lidských práv v Číně s čínským vůdci „upřímně promluvila“. Na čtvrteční tiskové konferenci poznamenala, že „v případech týkajících se lidských práv má Německo čas od času pocit, že reakce Číny je poněkud tvrdá“.

Kancléřka rovněž řekla, že zdůraznila před čínskými představiteli důležitost svobody projevu a svobodného přístupu k internetu. „Domníváme se, že více hlasů ve společnosti hraje pozitivní roli,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanec USA při NATO zkritizoval Česko kvůli nízkým výdajům na obranu

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos přesáhnou dvě procenta HDP.
16:26AktualizovánoPrávě teď

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 9 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 4 hhodinami
Načítání...