Našli jsme protipěchotní miny, oznámili před několika dny inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří prohlíželi areál ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Zdejší ruská okupační správa navíc informovala o změně režimu u dvou bloků elektrárny. Tyto zprávy opět vyvolaly úvahy, jak velké riziko možné jaderné katastrofy zde hrozí. Dotázaní vědci však vylučují opakování Černobylu, poukazují například na robustnost elektrárny i to, že žádný z jejích bloků nyní elektřinu nevyrábí.
Záporožská elektrárna, největší evropská jaderná elektrárna, se stala symbolem širšího nebezpečí, které představuje vleklý konflikt na Ukrajině. Ruské síly ji obsadily brzy po začátku invaze Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Je ohniskem vojenské aktivity obou válčících stran, s neustálou hrozbou škod způsobených ostřelováním a raketovými údery. Nejistota je i kolem osudu ukrajinského personálu.
Obavy o bezpečnost elektrárny vyvolalo i protržení hráze Kachovské přehrady, k němuž došlo počátkem června. Přehrada je totiž jedním ze zdrojů vody pro ochlazování elektrárny. Ze zničení přehrady se obviňuji obě strany.
Britský list The Financial Times se proto věnoval možným nebezpečím spojeným s poškozením záporožské elektrárny. „Pokud by se Rusové pokusili způsobit maximální škody, například vyhozením jednoho z reaktorů do vzduchu, jejich akce by šokovala svět, ale radiologický dopad by se do značné míry omezil na místní oblast,“ řekl listu profesor jaderné energetiky na britské univerzitě v Birminghamu Paul Norman.
Většina jaderných vědců trvá na tom, že v Záporoží není téměř žádná pravděpodobnost katastrofy srovnatelné s tragédií v jaderné elektrárně v Černobylu na severní Ukrajině v roce 1986. „Naši odborníci pečlivě zvažovali nejhorší možné scénáře, včetně bombardování a záměrné sabotáže reaktorů a kontejnerů na skladování vyhořelého paliva,“ uvedla Americká jaderná společnost.
Z těchto variant jim nevyplynula situace, která by měla za následek zdravotní následky pro veřejnost spojené s radiací.
Víra v robustní ochranu
Experti ve svých úvahách hodně spoléhají na robustní izolaci šesti reaktorů v Záporoží, které byly uvedeny do provozu v letech 1985 až 1996. Každý z nich je umístěn uvnitř betonové pevnosti o tloušťce více než metr a samotná reaktorová nádoba má ocelovou stěnu o tloušťce zhruba třicet centimetrů, řekl Norman.
Profesor jaderné chemie Mark Foreman z Chalmersovy technické univerzity ve Švédsku řekl FT, že i při odpálení bomby na střeše Záporožské elektrárny by ochrana – existuje tu více vrstev ochrany – fungovala.
Miny v areálu by neměly ohrozit jadernou bezpečnost
Experti z MAAE nedávno opět objevili v pásmu mezi dvojicí bariér kolem areálu protipěchotní miny. „Přítomnost takových výbušnin v areálu je v rozporu s bezpečnostními standardy MAAE a s pokyny pro jadernou bezpečnost a vytváří další psychologický tlak na zaměstnance elektrárny,“ uvedl šéf MAAE Rafael Grossi, podle něhož se miny v areálu našly i při předchozích kontrolách.
Jejich případný výbuch by ale podle mezinárodní agentury neměl mít dopady na jadernou bezpečnost a bezpečnostní systémy.
Inspektoři pak nadále žádají o přístup na střechy reaktorů a do hal s turbínami.
- V Ruskem okupované Záporožské oblasti se nachází Záporožská jaderná elektrárna, kterou ruské jednotky obsadily už loni v březnu, ale kterou dál obsluhují Ukrajinci. Město Záporoží má nadále pod kontrolou Kyjev.
- Zdroj: ČTK
Odborníci navíc poukazují na to, že zařízení již více než deset měsíců nevyrábí elektřinu a reaktory byly odstaveny. Naopak Černobyl v roce 1986 a japonská elektrárna Fukušima, kterou v roce 2011 zahltila tsunami, krátce před těmito katastrofami pracovaly na plný výkon.
Čtvrtý blok byl převeden do horké odstávky
Ruská okupační správa v neděli na sociální síti Telegram informovala, že převedla čtvrtý blok do režimu „horké odstávky“. Dosud byl v tomto režimu pátý blok, který okupační správa nově převedla do režimu „studené odstávky“, v němž jsou podle zprávy MAAE i všechny zbývající bloky zařízení vyjma čtvrtého bloku. Žádný z bloků elektřinu nevyrábí.
Takzvaná studená odstávka podle agentury Reuters znamená, že teplota reaktoru zůstává pod bodem varu a že v chodu jsou elektrická čerpadla, která pohánějí vodu v aktivní zóně reaktoru a ochlazují palivo a zabraňují roztavení této zóny reaktoru. Při takzvané horké odstávce jsou podle ruské státní agentury TASS reaktory zahřáty na určitou teplotu a produkují tepelnou energii.
Ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom ruský postup kritizovala jako nebezpečný. Oznámila, že převedení čtvrtého bloku do režimu horké odstávky je hrubým porušením pravidel provozu zařízení a že blok může být výhradně ve stavu studené odstávky. Podobné kroky podle Enerhoatomu ohrožují jadernou bezpečnost a jsou porušením ukrajinských zákonů o této bezpečnosti. Ukrajinská společnost dodala, že kvůli zničení Kachovské přehrady vzniklo navíc riziko nedostatečných dodávek vody na chlazení elektrárny.
„Každou chvíli to může vybuchnout, jen nevíme kdy. Rusové nás úplně odřízli od bezpečnostních monitorovacích systémů,“ řekl počátkem měsíce ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko serveru Politico. „Důvěřujeme naší vojenské rozvědce a odborníkům MAAE v terénu. Ale nemáme nad elektrárnou žádnou kontrolu, a to je alarmující.“
Vody pro elektrárnu je zatím dost, tvrdí inspektoři
Většina odborníků však podle FT odmítá, že protržení přehrady Kachovka by mohlo připravit elektrárnu o vodu na chlazení, například bezpečnostních systémů.
„Požadavky na chlazení jsou relativně skromné a tato elektrárna má mnoho možností chlazení,“ řekl listu profesor inženýrství systémů jaderné energie na univerzitě v Cambridge Eugene Shwageraus. Připomněl, že o chlazení elektrárny se stará vnitřní vodní nádrž o rozměru přibližně 2,5 krát 3,5 kilometru. Jsou tam také studny, takže voda může být čerpána z podzemí, a elektrárna je napojena i na nedaleký municipální vodovodní systém, dodal.
Rovněž inspektoři MAAE informovali, že dostupné dodávky vody zůstávají relativně stabilní. „V lokalitě je nadále dostatek vody na několik měsíců.“
Britský list navíc zmínil, že odstavené reaktory produkují jen minimální množství jódu 131, který je pro lidské zdraví nejnebezpečnější, když se při jaderném incidentu uvolní. Byl hlavním zdrojem rozsáhlé kontaminace z Černobylu. Jód 131 má krátký poločas rozpadu – trvá pouhých osm dní, než se padesát procent izotopu rozpadne, doplnil FT.
