Peking – Oba si znovu vyměnili nadějná slova o vyřešení sporných hranic, jejich spor je ale podobně zamrzlý už deset let. Premiéři dvou nejlidnatějších států světa – Indie a Číny – se po čase opět setkali a diplomatický svět se zajímal o každé jejich slovo. V Pekingu si nyní opět slíbili, že se pokusí letité spory vyřešit. Navíc podepsali další obchodní dohody za deset miliard dolarů.
Zástupci obou zemí se měli shodnout na celkem 24 dílčích dohodách, které mají zlepšit vzájemné vztahy. Dlouhodobým zdrojem sváru je kromě společných hranic také nerovnováha vzájemného obchodu, ze kterého výrazně více těží Čína. Vztahům nepomáhá ani bratření Pekingu s Íránem jakožto silným rivalem Indie.
Samo Dillí přitom vede vlastní diplomatickou ofenzívu. Utužuje vztahy se třetí regionální mocností, tedy Japonskem, a obrací se také na Spojené státy. Prezident Barack Obama se nedávno dokonce účastnil indické vojenské přehlídky. „Nepopíráme, že mezi Čínou a Indií existují rozdílné názory. Naše společné zájmy ale tyto rozdíly zdaleka přesahují,“ komentoval čínský premiér Li Kche-čchiang.
Oba státy spojuje hlavně ekonomika. Ačkoliv obě země mají srovnatelné množství obyvatel, čínská ekonomika je více než čtyřikrát větší. Indie proto bere čínskými penězi zavděk.
Už loni Čína odsouhlasila obří investice v Indii za 20 miliard dolarů (téměř 430 miliard korun). Peking tak například rozšiřuje na indickém území svou vlastní železniční síť včetně vysokorychlostních koridorů po tisícovkách kilometrů ročně a teď hodlá své know-how vyvážet. Obří čínské investice by měly napravit nechvalně proslulou reputaci indických železnic se špatnou bezpečností a ubohou kvalitou.
Indie tvrdí, že Čína od roku 1959 neoprávněně okupuje 38 000 kilometrů čtverečních indického území v oblasti Aksaičin ve státě Džammú a Kašmír. Čína si zase dělá nárok na indický stát Arunáčalpradéš o rozloze 90 000 kilometrů čtverečních. Právě konflikt o společnou hranici se v roce 1962 stal příčinou krátké indicko-čínské války.
