Jair Messias Bolsonaro stane v čele Brazílie. Bývalý armádní důstojník je známý svým obdivem k vojenské diktatuře, která vládla v letech 1964–1985, jako politik provokoval kritikou žen, homosexuálů a vysloužil si i obvinění z rasismu. Právě jeho odpor k menšinám se stal pravděpodobně motivem útoku nožem během předvolební kampaně, který málem připravil Bolsonara o život.
Čím překvapí „brazilský Trump“? Mluví o střílení delikventů a schvaluje nižší platy žen
Sám Bolsonaro je potomkem italských přistěhovalců a narodil se 21. března 1955. Vystudoval vojenskou akademii v Riu de Janeiro. V armádě dosáhl hodnosti kapitána a působil u parašutistů.
V předvolební kampani slíbil lidem nižší daně, liberalizaci držení zbraní či snížení věkové hranice pro ukládání trestů vězení (ta je nyní 18 let). Na svém twitterovém účtu také před druhým kolem voleb slíbil, že jako prezident sníží počet ministerstev, zprivatizuje státní podniky a bude „bojovat s podvody“ v sociálním programu Bolsa Familia. Tento program, česky Rodinná kapsa, funguje již od roku 2003 a stát jeho prostřednictvím pomáhá sociálně slabým rodinám.
Podle analytiků si voliče získal svou tvrdou linií, od níž lidé očekávají úspěšný boj s vysokou kriminalitou a korupcí. Odpůrci Bolsonara ho označují za rasistu a machistu a v souvislosti s jeho zvolením se obávají přílišného vlivu armády. Do druhého kola postoupil společně s levicovým kandidátem Fernandem Haddadem.
Nový brazilský prezident hájí zbraně i jejich použití, kritici ho viní z rasismu (zdroj: ČT24)
Bolsonaro před volbami málem přišel o život
Třiašedesátiletý politik se v předvolební kampani stal terčem útoku ve městě Juiz de Fora ve východobrazilském státě Minas Gerais. Pobodal ho nezaměstnaný levicový radikál, který při výslechu podle policistů řekl, že měl k útoku „osobní důvody“ a že jednal z „božího příkazu“.
Bodnutí nožem do břicha Bolsonarovi podle lékařů poranilo játra a způsobilo vážnou ztrátu krve. Nůž prý pronikl asi 12 centimetrů do břišní krajiny. Jeho vnitřní zranění byla vážná a ohrožovala ho na životě. Politik tak musel podstoupit několik operací.
Nicméně ani útok nožem Bolsonara neodradil od kandidatury a kampaň vedl přes sociální sítě z lůžka. Objevil se na videu natočeném v nemocničním pokoji. Řekl, že má „nesnesitelné bolesti“ a že „nikdy nikomu neublížil“.
Pokuta za urážku poslankyně
Bolsonaro se prezentoval jako kandidát, který dá neurovnanou brazilskou politiku prorostlou korupcí do pořádku, a řada lidí jej označuje za brazilského Trumpa. Kvůli svým mnohdy radikálním postojům čelil mimo jiné obviněním z rasismu.
Důvodem se stala jeho loňská slova na adresu Afroameričanů, o kterých kromě jiného prohlásil, že nepracují a že domorodé rezervace poškozují národní ekonomiku. Bolsonara ochránila jeho poslanecká imunita; ve funkci je od roku 1991.
Nově zvolená hlava Brazílie je známá i mnoha urážlivými výroky na adresu žen; za urážku jedné poslankyně dostal i pokutu. V rozhovorech mimo jiné řekl, že ženy a muži si nezaslouží stejné platy.
Bolsonaro, který do politiky vstoupil koncem 80. let jako radní Ria de Janeiro, je také proti legalizaci homosexuálních svazků. V roce 2011 například v rozhovoru s časopisem Playboy prohlásil, že by byl radši, kdyby jeho syn zemřel při dopravní nehodě, než aby byl homosexuál.
Na závěr předvolební kampaně se ovšem snažil svou pošramocenou image vylepšit a své dřívější výroky kritické vůči ženám i homosexuálům označil v televizním vysílání za „fake news“, tedy falešné zprávy.
Nicméně své názory se nebál dávat najevo už v mládí, v roce 1986 dokonce strávil dva týdny ve vězení za novinový článek, v němž kritizoval nízké platy v armádě.
Vojenská diktatura, která „přinesla prosperitu“
Bývalý armádní důstojník Bolsonaro mimo jiné veřejně obhajuje brazilskou diktaturu z let 1964 až 1985, která podle něj přinesla zemi větší ekonomickou prosperitu než následných několik let demokracie.
Před čtyřmi lety zveřejnila vyšeřovací komise zprávu, že režim zavedl systematické praktiky, jak umlčet odpůrce. Zdokumentovala 191 případů zabitých a 210 zmizelých lidí, které měli na svědomí představitelé diktatury.
Vraždy, mučení či únosy politických odpůrců byly během brazilské vojenské diktatury státem schvalovanou praxí. Podle komise měli být lidé zodpovědní za tyto činy souzeni, navrhla proto zrušit letitý zákon o amnestii, která brání v trestním stíhání představitelů diktatury.
Bolsonarův hlavní soupeř nesměl kandidovat. Skončil ve vězení
Jair Bolsonaro byl ještě v srpnu podle předvolebních průzkumů druhým v pořadí. Nejvážnějším kandidátem na prezidenta, a tedy hlavní z Bolsonarových soupeřů, byl bývalý brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten ovšem skončil za mřížemi, kde si odpykává dvanáctiletý trest za korupci. Přesto dlouho zůstával podle průzkumů favoritem voleb.
Lula da Silva, který je ve vězení od dubna, byl kandidátem Strany pracujících. Ovšem nejvyšší volební soud 1. září rozhodl, že nesmí kandidovat. A tak „vyklidil“ Bolsonarovi prostor, ten dostal šanci proměnit své druhé místo ve výhru, což se mu povedlo.
Brazílii ovládá kriminalita
Brazílii dlouhodobě ovládá kriminalita a korupce. Jen při srpnových raziích bylo zadrženo více než 700 lidí za spáchání nebo plánování vražd. Do rozsáhlé operace se zapojilo pět tisíc policistů po celé zemi. I tak je ale v této zemi zavražděno v průměru 175 lidí každý den. Celkem se obětí vraždy loni stalo 63 880 lidí.
Na vysoké kriminalitě se v Brazílii, kde žije zhruba 210 milionů obyvatel, podílí zejména organizovaný zločin a boj drogových gangů o ovládnutí území. Právě Jair Bolsonaro navrhuje poměrně radikální řešení kriminality. Požaduje beztrestnost pro policisty, kteří zastřelí delikventy. Přitom podle nevládní statistiky zemřelo při zásazích policie v roce 2017 v průměru 14 lidí za den, což je o pětinu více než v roce 2016.
K zoufalé situaci s kriminalitou se přidaly ještě problémy s masovým přistěhovalectvím ze sousední Venezuely, odkud prchají desetitisíce migrantů kvůli neúnosné ekonomické situaci a brutálním zákrokům vlády. Vůbec nejhorší situace je v brazilském spolkovém státě Roraima.