Kandidatura z vězení nevyšla. Brazilský exprezident Lula nesmí jít do voleb, rozhodl soud

Bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva nesmí v letošních prezidentských volbách kandidovat. V pátek o tom rozhodl místní nejvyšší volební soud, informovala agentura AP. Dvaasedmdesátiletý Lula si ve vězení odpykává dvanáctiletý trest za korupci.

Po osmihodinovém jednání se většina soudců brazilského nejvyššího volebního soudu vyslovila pro nepřípustnost Lulovy kandidatury. „Ve hře je dnes rovnost všech občanů před zákonem a ústavou,“ uvedl soudce Og Fernandes, když zdůvodňoval, proč se exprezident nemůže o funkci ucházet. Bývalá hlava státu se proti rozhodnutí soudu může ještě odvolat.

„Budeme Lulu hájit s lidmi v ulicích, protože Lula je kandidátem naděje,“ reagovalo na verdikt soudu vedení levicové Strany pracujících, za kterou měl Lula 7. října jít do voleb. Za to, aby exprezident mohl znovu kandidovat, hodlá strana podle prohlášení „bojovat všemi prostředky“.

Lula mohl být favoritem voleb

Byl to sám Lula, který v úřadu, který zastával od ledna 2003 do ledna 2011, inicioval zákon zakazující kandidaturu odsouzených. Podle nových průzkumů byl Lula se 40 procenty možných hlasů nejnadějnějším kandidátem nadcházejících voleb. Kampaň vedl pomocí videí na internetu.

Lulu by měl ve volbách nahradit jeho kandidát na viceprezidenta, bývalý starosta Sao Paula a bývalý ministr školství Fernando Haddad. Podle některých pozorovatelů ale tento ekonom libanonského původu nebude mít dostatek času na kampaň a volby tak nebude mít šanci vyhrát.

Podle předsedkyně Strany pracujících Gleisi Hoffmannové ale může Haddad počítat až s 80 procenty hlasů pro Lulu. Na druhém místě se dosud v průzkumech držel pravicový kandidát Jair Bolsonaro, který je označován za „brazilského Trumpa“.

Lula se těší velké popularitě především díky sociální politice, kterou prosazoval v době, kdy byl brazilským prezidentem. Z bídy se mu díky tomu podařilo dostat miliony chudých Brazilců.

Ve vězení si odpykává trest za korupci, které se podle soudu dopustil tím, že jako úplatek od stavební firmy OAS dostal luxusní byt. Lula obvinění odmítá a proces, ve kterém byl odsouzen, označuje za politický. Výbor OSN pro lidská práva vyzval v srpnu Brazílii, aby exprezidentovi kandidovat umožnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 18 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...