Praha - Léčba zhoubných nádorů zaznamenává překotný rozvoj. Onkologie začíná každého pacienta léčit individuálně na základě přesně stanovených vlastností jeho nádoru. Cílená biologická léčba rakoviny bude zřejmě postupně nahrazovat například chemoterapii, která zasahuje buňky bez ohledu na to, zda jsou zdravé, nebo zasažené nádorem. Cílená léčba naproti tomu umí zasáhnout přímo klíčové struktury nádorových buněk a znemožní například jejich výživu, aniž trpí zdravá tkáň. Nové léky jsou však velmi drahé a tento způsob má i svá úskalí.
Pokrok samotné cílené léčby není tak velký, jak se původně očekávalo. „Pokrok přinesla kombinace cílené léčby s klasickou chemoterapií, ale jenom u pacientů, kteří mají předpoklad, že cílená léčba bude účinná,“ upozornil onkolog Pavel Klener.
Velmi úspěšná je tato metoda zejména při léčbě rakoviny tlustého střeva, prsu, vaječníku, ledvin či u chronické myeloidní leukémie. „Poměrně nejméně pokroků je v léčbě karcinomu plic, kde také přinesla určité pozitivní výsledky, ale celková doba přežití nemocných se prodloužila celkem bezvýznamně o několik týdnů a přitom řada pacientů má takové nežádoucí účinky, které zhoršují kvalitu jejich života,“ uvedl Klener.
„Jsou určité genetické změny, které brání efektivitě cílené léčby. V takovém případě to může pacienta poškodit,“ konstatoval Klener s tím, že předností má však cílená léčba mnoho a řada z nich se s postupem výzkumů ještě projeví.
