Brusel – Evropská unie bude mít dalšího člena. Chorvatsko v Bruselu podepsalo přístupovou smlouvu. Členem se stane prvního července příštího roku, pokud ovšem Chorvati smlouvu schválí v referendu a souhlas s jeho vstupem dají všechny členské země. Přístupové rozhovory trvaly 6 let – brzdila je otázka potrestání zločinců z balkánských válek a taky spor o hranice se Slovinskem.
Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně na konci června, poté diplomaté připravovali přístupovou smlouvu. Přístupovou smlouvu dnes v Bruselu podepsali za Chorvatsko prezident republiky Ivo Josipović a odstupující premiérka Jadranka Kosorová.
Unijní prezident Herman Van Rompuy přivítal poté Chorvatsko v „evropské rodině“, ale vyzval, aby země dál pokračovala v reformách. Především v úsilí zlepšit justici a boj proti korupci a organizovanému zločinu. Jinak by Chorvatsku hrozilo zmrazení možnosti čerpání z evropských fondů či jiné sankce.
Podle nejnovějších průzkumů podporuje vstup země do EU kolem 60 procent Chorvatů. Chorvatsko bude po Slovinsku (vstup v roce 2004) druhým členem unie ze šesti bývalých jugoslávských republik.
Unie se znovu rozšiřovat zřejmě hned tak nebude. Šance na přistoupení má pouze Island. Další kandidátské země ale musejí na cestě do EU zapracovat. Kandidátský status má vedle Islandu ještě Turecko, Černá Hora a Makedonie. V rozhovorech postupuje rychle jen Reykjavík, zatímco Skopje a Podgorica jednat s Bruselem ještě nezačaly. Srbsku, další bývalé jugoslávské republice, se cesta do EU kvůli napětí na severu Kosova zkomplikovala.
Cesta Chorvatska do unie
Sbližování unie a Chorvatska započalo v roce 2000, kdy zvítězila demokratická opozice a k vládě se dostal Stjepan Mesić. Unie poté otevřela své zastoupení v Záhřebu. Rok na to pak Chorvatsko podepsalo s EU Stabilizační a asociační dohodu. Tu ale na podzim roku 2002 zablokovaly Nizozemsko a Británie kvůli tomu, že Záhřeb odmítl vydat generála Janka Bobetka k mezinárodnímu soudnímu tribunálu.
Oficiálně Chorvatsko požádalo o vstup do unie 21. února 2003. Jenže přístupové rozhovory se neustále odkládaly. Unii se totiž nelíbilo, jak Chorvatsko (ne)spolupracuje s haagským tribunálem a že dostatečně nepracuje na tom, aby dopadlo osoby podezřelé z válečných zločinů během války v bývalé Jugoslávii.
Přístupové rozhovory začaly až 3. října 2005, kdy žalobkyně mezinárodního trestního tribunálu uvedla, že Chorvatsko plně spolupracuje. Jenže o tři roky později se Slovinsko ozvalo kvůli sporné hranici s Chorvatskem a přístupové rozhovory opět stály. Skončily až 30. června letošního roku. Evropský parlament pak schválil vstup Chorvatska do unie 1. prosince. Dnes Chorvatsko v Bruselu podepsalo přístupovou smlouvu. Členem unie by se mělo stát po ratifikaci všemi členskými státy a po chorvatském referendu 1. července 2013.
Většina Chorvatů přijímá dnes podepsanou smlouvu o vstupu do EU kladně, o přehnaném optimismu ale mluvit nelze a s ohledem na vrcholící krizi eurozóny převažuje opatrnost. Ke skepsi Chorvatů přispělo také dlouhé trvání vstupních rozhovorů (2005 až 2011) a některé požadavky Bruselu považované za „nespravedlivé“. Týká se to například spolupráce s mezinárodní justicí při trestání válečných zločinů, protože mnoho Chorvatů považuje stále generála Anteho Gotovinu a další za hrdiny bojů o nezávislost a celistvost země. V dubnu dostal Gotovina v Haagu trest mnohaletého odnětí svobody za vraždění krajinských Srbů.
