S nebývalým náporem uprchlíků mířících dále do EU se po uzavření hranice mezi Maďarskem a Srbskem potýká Chorvatsko. Do země jich už přišlo přes 9000 a země jich asi víc nebude schopna přijmout. Podle ministerstva vnitra bude nutné zavřít hranice se Srbskem, pokud by znovu mělo za den přijít osm tisíc běženců. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová už vyzvala ke zvýšení připravenosti armády k ochraně hranic.
Podle chorvatského premiéra Zorana Milanoviče se očekává, že do země v příštích dvou týdnech dorazí až 20 tisíc migrantů. Napjatá situace panuje na nádraží ve městečku Tovarnik u srbské hranice, kde davy lidí čekají v obrovském vedru na vlaky a autobusy do Záhřebu. Není pro ně dostatek vody, jídla, stínu ani toalet. Někteří z nich se pokusili opustit Tovarnik pěšky po kolejích, ale pořádková policie jim v tom zabránila a koleje blokuje. Odpoledne několik lidí překonalo policejní kordon. Milanović běžencům už dříve slíbil pomoc a volný průchod do západní Evropy, varoval ale, že Chorvatsko má jen omezenou kapacitu pro příjímání migrantů.
Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić odpoledne přímo řekl, že země „nebude schopna přijmout víc lidí“. Poopravil také výrok premiéra o volném průchodu běženců na Západ. „Když říkáme, že jsou připraveny koridory, míníme tím koridor z Tovarniku do Záhřebu,“ řekl s poukazem na připravené tábory v okolí hlavního města. První vlak s asi 800 imigranty dorazil do Záhřebu ráno.
Prezidentka Grabarová Kitarovičová vyzvala náčelníka generálního štábu ozbrojených sil ke zvýšení připravenosti armády k ochraně hranic. Vojsko má v případě nutnosti zabránit ilegálním vstupům migrantů do země. Prezidentka, která je také vrchní velitelkou ozbrojených sil, poukázala na panující chaos a napětí a považuje za bezpečnostní hrozbu i převážení uprchlíků do měst, protože podle ní probíhá bez jakéhokoli plánu.
Podle maďarského ministerstva zahraničí Chorvatsko prokázalo, že není zralé na to, aby se připojilo k Schengenu.
Na příliv běženců se chystá i Slovinsko, které je součástí schengenského prostoru volného pohybu osob a které sdílí hranice také s Rakouskem, Itálií a Chorvatskem. Lublaň proto od čtvrtka podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase zavedla na příštích deset dní hraniční kontroly. Slovinský premiér Miro Cerar uvedl, že jeho země přijme žadatele o azyl, ale nehodlá vytvořit „koridor" pro uprchlíky, aby mohli přes Slovinsko přejít do Rakouska.
Zákrok maďarské policie je podle šéfa OSN nepřijatelný
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že je šokován středečním tvrdým zákrokem maďarské policie proti uprchlíkům. Ta při vyhrocené snaze migrantů překonat bariéru nasadila slzný plyn a vodní dělo. Střety se podařilo uklidnit až po několika hodinách i se zapojením srbské policie. Podle slovenského Denníku N byla na místě fyzicky napadena i jeho reportérka.
„Všechno se stalo, když jsme se skupinou novinářů sledovali, jak se masa uprchlíků snaží dostat na maďarskou stranu přes plot. Pomáhala jsem vstát jedné rodině ze země, když mě strhli policisté, začali mě bít obuškem, svázali mi ruce a hodili mě na zem," popsala zákrok policistů reportérka Denníku N Tímea Becková. Podle listu policie nevybíravě zasáhla i proti dalším zahraničním novinářům.
Pořádkové síly v Horgoši zakročily poté, co se část uprchlíků pokusila prorazit vystavěný plot. Podle šéfa Spojených národů je takový zákrok proti žadatelům o azyl v Evropě nepřípustný. Maďarské úřady však rezolutní zákrok obhajují. Podle policie prý při snaze davu probourat vystavěný plot utrpělo zranění 20 policistů. Mluvčí bezpečnostních složek obvinil uprchlíky z toho, že používali děti jakožto lidské štíty. Na straně uprchlíků se podle úřadů zranili dva lidé.
Středeční odpoledne nabídlo poblíž hraniční obce obrázky plné chaosu. Na záběrech se několikrát vystřídaly policejní vozy, hořící pneumatiky nebo ambulance. Několik migrantů na policisty házelo kameny a lahve, ti odpovídali kapslemi se slzným plynem a vodou, aby tak udrželi běžence od hraniční bariéry.
Stovky uprchlíků několik dní setrvaly v blízkosti srbsko-maďarských hranic poté, co je Budapešť prakticky uzavřela. Nelegální přechod na maďarské území je nyní považován za trestný čin, který vyřizují soudy ve zkrácených řízeních. Už během středy se více než tisícovka migrantů vydala dál do Evropy oklikou přes Chorvatsko.
Přes Maďarsko už během letošního roku migrovalo na 200 tisíc lidí, většina původem ze Sýrie či Afghánistánu. Budapešť svá kontroverzní zpřísněná opatření vysvětluje tím, že jen plní to, co podle schválených smluv musí – tedy bránit hranice Schengenu před nelegálními přechody. Srbský premiér Alexandr Vučić v reakci na středeční incident označil počínání Maďarska za „brutální a neevropské“. Kvůli monitorování situace však pošle ke společným hranicím s Maďarskem další policejní hlídky.
Komisař Evropské unie pro migraci Dimitris Avramopulos v Budapešti upozornil, že překážky jako maďarský plot na hranicích se Srbskem představují jen dočasné řešení, které pouze odkloní uprchlíky a migranty do jiných zemí a vystupňují napětí. Vyzval Maďarsko, aby pokračovalo ve spolupráci s Evropskou komisí při hledání společného a trvalého řešení, a dodal, že východiskem není násilí. Šéf maďarské diplomacie kritiku odmítl.
Mnozí Maďaři chválí Orbána za plot proti uprchlíkům: Dva dny po zavření hranic proud vyschl v pramínek
Orbán si sice v zahraničí za plot vysloužil kritiku, mnozí jeho krajané si ale pochvalují, že příliv utečenců přes kukuřičná a slunečnicová pole k pohraniční obci Röszke najednou vyschl. Provizorní tábory se vyprázdnily, když uprchlíci vyrazili hledat jinou cestu do západní Evropy přes Chorvatsko.
Mnozí obyvatelé jižního Maďarska si myslí, že účel světí prostředky. „Bohudík, že Viktor Orbán je náš premiér. Nemusím ho milovat, ale to, co dělá, je dobré," řekl šestačtyřicetiletý István, který na tržišti v Röszke prodával květiny. „Zdá se, že Maďarsko je nejvíce křesťanské ze všech," dodal v narážce na premiérovu rétoriku o obraně evropských ‚křesťanských států' před muslimskými přistěhovalci ze Blízkého východu, Afriky a Asie.
