Berlín - Propuštěný Rus Michail Chodorkovskij neplánuje vstupovat do politiky ani usilovat o vrácení majetku z ropného podnikání. Zato je podle svých slov rozhodnutý sehrát zásadní roli v boji o osvobození politických vězňů v Rusku. Bývalý miliardář a ropný magnát vyšel na svobodu po deseti letech díky prezidentské milosti. Zbývalo mu osm měsíců trestu za daňové úniky a finanční podvody. Podle opozičních aktivistů ale spíš než jeho činnost Kremlu vadily osobní ambice a ekonomický vliv.
Chodorkovskij se už včera v Berlíně sešel se svým synem a rodiči a dnes poprvé promluvil před novináři. Kdysi nejbohatší muž Ruska poděkoval za úsilí zejména bývalému německému ministru zahraničí Hans-Georgu Genscherovi, kancléřce Angele Merkelové a také sdělovacím prostředkům.
Vzápětí ale došlo na vážnější témata. „V Rusku jsou další političtí vězni a nejen ti, kteří byli odsouzeni v kauze Jukos (jeho bývalá petrochemická firma). Nechci, abyste mě chápali jako doklad toho, že v Rusku političní vězni neexistují. Rád bych, abyste mě vnímali jako symbol toho, že úsilí občanské společnosti může vést k osvobození i těch, u nichž to nikdo nepředpokládal,“ řekl Chodorkovskij.
Novináře zajímaly Chodorkovského plány do budoucnosti. Bývalý magnát znovu potvrdil, že nehodlá vstupovat do politiky - boj o moc mu prý není vlastní. Chce ale najít cesty, jak by mohl své zemi pomáhat. „Vzhledem ke svému finančnímu stavu nemusím pracovat kvůli penězům. Chtěl bych proto věnovat čas, který mi zbývá z aktivního pracovního života, tomu, abych byl prospěšný těm, co jsou na tom hůř než já - ve vězení a ruské společnosti, která se musí změnit, abychom v Rusku žili lépe,“ dodal.
Řeč přišla i na jinou slavnou vězeňkyni: bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou, která je za mřížemi kvůli nevýhodným smlouvám o dodávkách plynu. I v jejím případě se podle Západu jedná o politicky motivovanou kauzu. „Prezident Janukovyč, který se poslední dobou hodně stýká s prezidentem mé země, by si z něho měl vzít příklad: z osvobození politických vězňů, pro začátek alespoň jednoho,“ zmínil Chodorkovskij.
Miliardář Chodorkovskij strávil ve vězení přes deset let. O propuštění vládního kritika se léta snažila kromě mnoha dalších také německá poslankyně Marieluise Becková. Po schůzce s ním řekla, že návrat Chodorkovského do Ruska není na pořadu dne.
Okamžité propuštění omilostněného vězně považuje šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier za dobrý základ pro debatu o lidských právech v Rusku. Zaznívají ale i hlasy, že jde jen o vypočítavý manévr prezidenta Putina. „Pro západní veřejné mínění je to obrovská událost, speciálně před začátkem zimních olympijských her v Soči. Je to krok k tomu nějakým způsobem zmírnit kritiku namířenou na Vladimira Putina. Myslím, že to je ten hlavní motiv,“ komentoval bývalý ruský premiér Michail Kasjanov.
Někdejší nejznámější vězeň Ruska rovněž řekl, že by se chtěl vrátit do Ruska, ale naznačil, že zatím to nebude možné. Zároveň řekl, že ví o prohlášení Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že je stále občanem Ruska a že se může kdykoli do země vrátit. „Popravdě se ale vrátím až tehdy, kdy budu ubezpečen, že v případě nutnosti budu moci z Ruska zase vycestovat,“ prohlásil ruský magnát. „Když se vrátím, nemuseli by mě podruhé zas pustit, protože formálně existuje mnoho důvodů, kvůli nimž mě mohou zadržovat,“ vyjádřil Chodorkovskij své obavy.
Osvobození Chodorkovského provází řada záhad
Podle ruských médií doprovází celé Chodorkovského překvapivé osvobození série záhad. Nejde přitom jen o cestu do Německa za nemocnou matkou, která ale v Německu není. Bezprostředně po oznámení magnátova omilostnění se k věznici Segeža u finských hranic sjely týmy ruských i zahraničních novinářů, nikdo z nich ale slavného vězně při odchodu z vězení nezahlédl.
Tajemstvím byla zahalena i Chodorkovského žádost o propuštění, kterou Putin svou milost zdůvodnil a o níž nevěděla rodina Chodorkovského, jeho advokáti ani jeho druh Platon Lebeděv, který byl v kauze ropné společnosti Jukos rovněž obviněn. Sám Lebeděv žádnou žádost o milost nepodal. Chodorkovskij dnes nicméně potvrdil, že v polovině listopadu Putina o milost požádal.
Amnestii k 20. výročí ruské ústavy vyhlásila na Putinův návrh Státní duma, dolní komora ruského parlamentu. Předpokládá se, že se bude vztahovat asi na 20 tisíc až 25 tisíc lidí, vesměs jen obviněných či podmínečně odsouzených.
Na svobodu se zřejmě dostanou i členky Pussy Riot
V ruských médiích se objevila zpráva, že se amnestie může týkat také Marije Aljochinové, jedné ze členek punkové skupiny Pussy Riot, které soud poslal za mříže za výtržnictví. Podle včerejších zpráv by mohla být omilostněna také Naděžda Tolokonnikovova.
Soudu se vyhne i třicet aktivistů z hnutí Greenpeace, které úřady zadržely kvůli protestům proti těžbě ropy v Arktidě. Prezident Putin jejich akci ale neopomněl kritizovat. Současně odmítl ústupky pod tlakem Západu.
