Teherán - Po světě je přibližně padesát geoparků Unesco, jediný na Blízkém a Středním východě se nachází v Íránu na ostrově Kešm. Čeští odborníci pomáhají s vytvořením optimálního managmentu geoparku, tak aby nedocházelo ke zbytečnému ničení přírody. Češi mají v Íránu velké renomé, protože tu objevili nejdelší solnou jeskyni světa.
Na ostrově Kešm mohla být podle některých autorů biblická rajská zahrada. Dnes ale většinu ostrova tvoří suchá poušť, ráj na Zemi je tu alespoň geologický. Skalní věže, brány, hluboká údolí, kterými jednou za několik let proteče ohromné množství vody. „Je to jako by člověk četl z knihy. Je to dáno pouštními podmínkami, nikde kryt půdní nebo vegetační,“ vysvětluje hydrogeolog Ondřej Jäger.
Unesco proto vyhlásilo oblast jako geopark světového významu. „Geopark je důležitý hned z několika důvodů. Samozřejmě je to turistika, ale pak také úžasná vědecká laboratoř - nejenom geologická, ale také biologická,“ tvrdí hydrogeolog Mohammed Zare. Na ostrově Kešm se nacházejí nejenom unikáty neživé přírody, ale třeba rozlehlé mangrové lesy, které nemají v Perském zálivu obdoby.
Samostatná rezervace s hejny plameňáků a dalších ptáků se má brzy s geoparkem sloučit. Udržet zdejší přírodu nezničenou je přitom při turistickém tlaku těžké. Objevily se i úvahy o zpřístupnění jeskyně Tří naháčů, nejdelší solné na světě. „Není problém kamkoliv udělat betonovou zeď, kdekoliv podepřít betonovým pilířem strop, což nás velmi vyděsilo, protože víme, jak v Evropě dopadly některé jeskyně,“ bojí se Jäger.
Čeští odborníci teď kvůli tunám betonu a olámaným krápníkům sestavili seznam doporučení, jak se ke zdejší přírodě chovat. Íránské úřady jeskyni nezpřístupní. Pro turisty vytypovali jiné, méně cenné jeskyně.
