Praha - Objev českých vědců otevřel cestu pro vývoj léků, které zabrání vzniku krevních sraženin. Popsali totiž mechanismus, který pomáhá vysvětlit vliv hladiny krevní bílkoviny, fibrinogenu, na srdeční a cévní onemocnění. Na objevu se podíleli vědci z výzkumného úseku Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) a Akademie věd. Jeho význam pro pacienty dokládá fakt, že nemoci srdce a cév jsou příčinou poloviny úmrtí v zemi.
Fibrinogen je součástí krevní plazmy a je nezbytný pro správné krevní srážení. Poznatky českých vědců publikoval prestižní světový hematologický časopis Blood. „Náš výzkum otevírá cestu pro vývoj nových léků, které zabrání vzniku krevních sraženin v těle člověka tam, kde být nemají. Nové léky pak umožní cílenější a efektivnější léčbu těchto poruch,“ upřesnil přednosta výzkumného úseku ÚHKT profesor Jan E. Dyr.
„Vědci z našeho ústavu udělali objev, který může přepsat učebnice hematologie,“ doplnil ředitel ÚHKT profesor Marek Trněný. Vědci totiž prokázali, že fibrinogen se působením enzymu trombinu při tvorbě krevní sraženiny a srážení krve mění jinak, než se dosud popisovalo. Výsledky představili Češi světovým hematologům na vědeckých konferencích v Rotterdamu, Amsterodamu a Římě.
Objev je výsledkem dlouholetého výzkumu, zaměřeného právě na účast fibrinogenu v procesu krevního srážení. „Někteří lidé jsou náchylní ke snadnější tvorbě krevních sraženin, takzvané trombofilii. U mnoha z nich však dosud nebylo jasné, proč tomu tak je,“ řekl Trněný. „V rámci výzkumu se nám také podařilo odhalit dosud nepopsané vrozené poruchy části molekuly fibrinogenu, které jsou u některých nemocných odpovědné za vyšší náchylnost k tvorbě krevních sraženin, tedy za trombofilii,“ doplnil Dyr.
