Sarajevo – Tři tuny dělostřeleckých granátů a min vytáhli čeští policejní potápěči z hraniční řeky Sávy v Bosně a Hercegovině u města Novi Grad za posledních 12 dní. Osmnáctičlenný český tým se letos v září vrátil na Balkán už počtvrté. Na odminování Sávy si čeští policejní potápěči troufli jako jediní na světě. „Je to veliká pomoc i záchrana, že to tady česká policie dělá. Jsme za to vděční,“ poděkoval českým potápěčům velitel civilní obrany posávského kantonu Mehmetalija Kurtalič.
Břehy řeky Sávy jsou stále zaminované tisícovkami protipěchotních min z občanské války z devadesátých let, na dně řeky jsou zase hlavně náboje z první a druhé světové války. Aby se Češi vůbec do řeky dostali, museli jim místní pyrotechnici vyčistit přístupovou cestu. „Během hodiny se tady potápěči otočí pětkrát, desetkrát, já jako potápěč-pátrač nemohu sahat na munici, dokud ji pyrotechnik neoznačí za bezpečnou,“ popsal práci na odminování Sávy člen českého potápěčského týmu v Bosně a Hercegovině Martin Kučera.
Minová pole v Bosně stále pokrývají přes 240 čtverečních kilometrů území - pro srovnání podobnou rozlohu má třeba Brno. Kvůli minám tu stále umírají lidé, v minulých letech jich zabily nebo zmrzačily kolem padesáti každý měsíc. „A při odminování Bosny zemřelo, pokud mám správné informace, téměř 135 pyrotechniků,“ dodal velitel českých potápěčů v Bosně a Hercegovině Lubomír Znojil.
Občanská válka v Bosně a Hercegovině, která si během téměř čtyř let vyžádala skoro 100 tisíc životů a další 2 miliony lidí museli opustit své domovy, napsala tak nejkrvavější kapitolu rozpadu Jugoslávie. Drobné šarvátky, jež vypukly začátkem března 1992, postupně přerostly v regulérní válku.
Zpočátku za delší konec provazu dlouho tahali Srbové, jimž pomáhaly jednotky Jugoslávské lidové armády stažené ze Slovinska a Chorvatska. Síly Republiky srbské, která byla vyhlášena už v lednu 1992, tak měly dlouho převahu nad muslimskými a chorvatskými jednotkami a Srbové postupně ovládli dvě třetiny země.
Konflikt zkomplikovaly i boje mezi dosavadními spojenci, tedy Bosenci a Chorvaty, které ukončila až dohoda podepsaná v březnu 1994. Situace na bojišti se začala výrazně měnit až v druhé půli roku 1995, kdy chorvatské a muslimské síly dosáhly velkých územních zisků v Bosně a v Srby ovládaných částech Chorvatska.
Tragickým vrcholem války pak byl srebrenický masakr v dubnu 1993. K ukončení bojů pak přispěla změna politiky mezinárodního společenství, které po několika masakrech civilistů nasadilo proti srbským cílům letectvo. Válčení ukončila až v listopadu 1995 dohoda uzavřená v americkém Daytonu.
