Teherán - Čeští geologové studují unikátní solné pně v Íránu. Jejich závěry jsou důležité jednak pro těžbu ropy, údaje zároveň pomůžou zjistit, jak sůl ničí zdroje pitné vody. V Íránu je asi dvě stě solných hor. Sůl se pomalu, rychlostí přibližně půl centimetru za rok, dere z hloubky na povrch a pak mizí. „Sůl je zajímavá hornina, protože v podstatě teče, i když pomalu, takže to není pouhým okem vidět. Je to podobné jako led, který teče ve formě ledovců,“ vysvětluje vědec Jiří Bruthans.
„Většina solných pňů není prostudována vůbec, takže informací, jak se krajina vyvíjí, je velmi málo,“ dodává geolog Michal Fillipi. Poznatky o tom, jak rychle se pně mění, jsou přitom velmi důležité. Sůl vytváří kapsy pro ropu. „Padesát procent ložisek ropy vzniklo díky činnosti solných pňů,“ upozorňuje Bruthans. Sůl zároveň dokáže zničit surovinu ještě cennější, než je ropa - vodu. „Je tu ještě jeden problém. Se solí se dostávají do vody těžké kovy,“ tvrdí íránský hydrogeolog Mohammad Zare.
Čeští vědci mapují pně od Širázu až po strategický ostrov Hormuz v Perském zálivu. Desítky kontrolních bodů na povrchu, měření v dutinách a jeskyních, odběry solanky pro laboratoře. Dynamika změn ve slané krajině je obrovská. „Máme tady například balvan dva krát tři metry a druhý rok tady není, rozpustí se,“ říká Fillipi. Čeští vědci letos završí desátý rok výzkumu solných pňů. Díky své činnosti objevili desítky nových jeskyní včetně nejdelší solné jeskyně světa.
