Český velvyslanec: Testy KLDR jsou projevem vnitřních změn

Soul/Pchjongjang/Praha - Podle českého velvyslance v Jižní Koreji Jaroslava Olši je současná aktivita KLDR včetně zkušebních odpalů raket a údajného jaderného testu dalším signálem o změnách, kterými severokorejský režim komunistického diktátora Kim Čong-ila v posledních měsících prochází. Olša se připojil k názorům světových analytiků, podle nichž by mohly jaderné a raketové testy sloužit k odpoutání světové pozornosti od vnitrostátních problémů a přípravy předání moci.

Severokorejský vůdce Kim Čong-il loni v září podle informací jihokorejských a amerických tajných služeb prodělal mozkovou mrtvici. Jeho špatný zdravotní stav podle analytiků následně spustil změny ve vedení tamního režimu. Na základě zjištění jihokorejské rozvědky se možným nástupcem šestašedesátiletého Kima má stát nejmladší z jeho tří synů, pětadvacetiletý Kim Čong-wu. Hovoří se také o jednom z Kim Čong-ilových zeťů a o různých generálech.

Důsledkem změn v nejvyšších vládních patrech Severní Koreje má být také její prohlášení z 27. května. Podle něj se Pchjongjang již necítí vázán smlouvou o příměří se svým jihokorejským sousedem. Obě země ji uzavřely v roce 1953 na konci korejské války, která korejský poloostrov kvůli angažmá USA a SSSR v celém konfliktu rozdělila do dnešní podoby.

12 minut
Rozhovor s velvyslancem ČR v Jižní Koreji Jaroslavem Olšou
Zdroj: ČT24

Opozice viní jihokorejskou vládu za zhoršení vztahů s KLDR

Podle Olši v Jižní Koreji kvůli aktivitě KLDR panika nepanuje. „V tuto chvíli je pro Jihokorejce situace v KLDR cosi vzdálenějšího než otázka ekonomického rozvoje země nebo vnitropolitické situace. Zatím necítí přímý tlak. Do jisté míry jde ale o nebezpečnou letargii,“ upozornil Olša.

Na jihokorejské politické scéně se však kvůli Severní Koreji spory vedou. Parlamentní opozice viní vládu, že mají na zhoršování korejských vztahů včetně zmíněného květnového prohlášení vliv. Pravicový kabinet premiéra Ha Sung-sua totiž po svém jmenování loni v únoru revidoval vzájemné vztahy s KLDR a pro další pomoc severnímu sousedovi začal klást podmínky.

Obavy z ozbrojených bojůvek jsou podle Olši na místě 

Olša míní, že je otázkou dnů či týdnů, kdy dojde k ozbrojeným bojůvkám mezi oběma státy. KLDR upozornila, že nezaručuje bezpečnost lodí u svého západního pobřeží. Právě zde došlo k přestřelkám naposledy - v roce 2002.

Velvyslanec Olša o hrozbě korejské války:

„Severokorejské vedení ví, že si válku jako takovou nemůže dovolit. Země není tak silná, aby ji mohla vyhrát. Neumím si představit, že by Severní Korea na svého jižního souseda zaútočila. V důsledku by to byla pro severokorejský režim katastrofa.“

Sedmašedesátiletý Kim vede KLDR 15 let a prezidentský úřad převzal po smrti svého otce Kim Ir-sena v prvním zaznamenaném případě následnictví v komunistické zemi. Za jeho vlády se už tak dost špatná ekonomická situace země ještě zhoršila, posílil naopak arzenál balistických raket a OSN proti KLDR zavedla sankce kvůli jadernému programu a prvnímu testu jaderné bomby, který KLDR uskutečnila před dvěma lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...