Československo chtělo po válce obsadit kus Polska

Praha - Československá armáda chtěla těsně po druhé světové válce obsadit část území, která měla podle mezinárodních dohod připadnout Polsku. Dokazují to plány, které postupně objevil v českých a polských archivech historik Jiří Bílek. Fakta se chystá zveřejnit v připravované knize. Část území armáda ve snaze posílit obranyschopnost a chránit menšiny skutečně obsadila a spor nakonec urovnala až Moskva.

Bílek do dokumentů nahlédl krátce poté, co je koncem 90. let odtajnilo vojenské zpravodajství. Pak je v archivu na Invalidovně zaplavila povodeň a znovu se do nich podívat je možné až teď. Historici je spojují s plány tehdejšího ministerstva obrany zabrat část území poražených států, a posílit tím obranyschopnost země.

V prvních dnech po osvobození na hlavním štábu československé armády uvažovali podle dobových dokumentů na základě hesla kdo první přijde, bere. Ze strany německých hranic byla například představa, že se posunou až na úpatí pohraničních hor, to znamená, že by celá Šumava, Krkonoše a Krušné hory patřily do Československa, upřesňuje historik Pavel Minařík.

Nahrávám video
Reportáž Tomáše Vlacha
Zdroj: ČT24

Existovala i snaha zarovnat především severní hranici, která se v roce 1938 ukazovala jako nejtíže hájitelná. Další z důvodů plánované expanze byla ochrana menšin - a to i v Kladsku. Čeští obyvatelé Kladska těsně po válce přímo vyzývali armádu, aby přišla a sporná území obsadila.

Osobní a tajná instrukce náčelníka hlavního štábu Bohumila Bočka z 1. června 1945 například uvádí, že účelem operací je obsadit prostor Hlubčice-Kozel-Ratiboř, a zajistit tak obranu Moravské Brány, a obsadit také železniční uzel Hlucholazy, aby nebylo třeba projíždět německým územím.

Plány armáda realizovala jen částečně: 10. června obsadila malé oblasti Kladska a Ratibořska. Polské dokumenty se zmiňují o incidentech, včetně zastřelení polského důstojníka. Podle Bílka se spíš čekalo, jak polská strana zareaguje. Československé jednotky se stáhly, několik měsíců pak proti sobě stály obě strany i s tanky a oddělovala je vojska sovětského ministerstva vnitra. Z Moskvy také nakonec přišel důrazný pokyn spor vyřešit.

  • Jiří Bílek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231976.jpg
  • Plán postupu československé armády v roce 1945 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2320/231975.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyhlásil chartu své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 45 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...