Addis Abeba - Etiopie, kterou v osmdesátých letech sužoval hladomor a občanská válka, teď patří k nejdůležitějším zemím subsaharské Afriky. Jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik černého kontinentu a klíčový americký spojenec v boji proti al-Káidě ale zdaleka nemá vyhráno. Etiopii pomáhá i Česká republika.
Stínu hladomoru se Etiopie těžko zbavuje, po zahraniční pomoci volá při každém období sucha. Jen málokdo by hádal, jak obří má plochy úrodné půdy. Farmáři překvapivě hlásí rekordní sklizeň. Na zemědělství je Etiopie závislá. Naději mají přinést moderní stroje i metody.
„Máme řeky, máme období dešťů. Takže Etiopie má na to stát se soběstačnou zemí,“ vysvětluje zemědělský poradce Azíb Bahír. Ne každému se ale daří. Miliony Etiopanů stále přežívají jen díky potravinové pomoci.
Vzdělání sirotkům, kterým rodiče zemřeli na AIDS, spolufinancuje Česko. Zvažuje, že z Etiopie udělá prioritní zemi své pomoci a bude přispívat ještě víc:„Za posledních deset let to bylo 100 milionů korun, pokud jde o humanitární pomoc a pokud jde o rozvojovou, tak to bylo kolem 15 milionů,“ říká šéf české diplomacie Jan Kohout.
Dvě třetiny Etiopanů jsou negramotné
Češi pomáhají i při výuce učitelů. Dvě třetiny z 85 milionů Etiopanů neumí psát ani číst. Ne všechny děti chodí do školy a ne všichni učitelé mají nutné vzdělání:„Na jihu Etiopie už naší výukou prošlo na tisíc učitelů základních škol a tady v Addis Abebě zatím přes dvě stovky,“ vypráví manažer pro vzdělávání z Člověka v tísni Zemenu Tadesse.
Etiopie se po konci války měla stát symbolem africké renesance. Nejen boje s povstalci na východě země, ale ani hrozba islamistů na hranicích s Eriteí a Somálskem tomu rozhodně nenapomáhají. Přestože se zdejší situace zlepšila od hladomoru před čtvrt stoletím, hospodářská krize má ještě ničivější dopad než ve vyspělých státech, a i proto Etiopie stále patří mezi deset nejchudších zemí světa.
