Oslo - Přes sto států chce zakázat kazetové neboli tříštivé bomby. V Oslu proto zástupci těchto zemí podepsali dohodu o zákazu používání takové munice. Mezi prvními signatáři dokumentu je i Česko. Hlavní producenti tříštivých bomb, mezi které patří USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán nebo Izrael, se ale k dohodě nepřipojí.
„Jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá vyjednávání na mezinárodní půdě. Považujeme proto za významné, že se Česká republika stává signatářem této úmluvy právě dnes, kdy se k tomu otevírá historicky první příležitost,“ řekla mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg pak dodal: „Je to důležité, protože kazetová munice způsobila mnoha lidem strašná a nejohavnější poranění a ztráty na životech. Díky bohu, že se konečně podařilo domluvit, že se zakáže.“
Spolu s Českem úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie. Úmluva signatářské země zavazuje především k tomu, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemisťovat.
Státy jako například USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán či Izrael se odmítly k zákazu připojit. Například americký Pentagon letos v červenci tuto munici obhajoval jako účinnou zbraň, která „poskytuje nesporné výhody proti široké škále cílů“.
Odpůrci kazetových bomb ale namítají, že munice často zabíjí hlavně civilisty. Tříštivé bomby totiž obsahují stovky malých bomb, které se rozptýlí na velkém území. Mnoho z náloží přitom nevybuchne hned, a bomby tak zabíjejí lidi i po skončení vojenského konfliktu, právě proto je nejvíce obětí z řad civilních obyvatel.
Tyto zbraně byly použity kupříkladu ve Vietnamu, v Kosovu, v Čečensku, v Iráku, v Afghánistánu, v Libanonu. Naposledy tyto zbraně použily obě strany během rusko-gruzínského konfliktu. Česká armáda kazetové bomby nepoužívá už od 90. let.
Kazetové bomby
Kazetová bomba, někdy označovaná také jako tříštivá, je vysoce účinná munice. Bomba se skládá z nějakého obalu, což jsou většinou plechové kontejnery nebo rozevíratelná bomba, a ze submunice, kterou mohou tvořit až stovky malých náloží.
Po svržení z letadla a před dopadem na zem se bomba rozpadne na velké množství samostatně vybuchujících náloží, které se rozptýlí na velkou vzdálenost. Část náloží však hned nevybuchne a funguje pak jako nástražná mina.
Odborná terminologie o kazetových bombách hovoří jako o kontejnerové bombě. Termín se používá od I. světové války, kdy byla tato munice poprvé použita. Tehdy se malé nálože vložily do plechové skříňky a ta se pak shazovala z letadla na zem. Říkalo se jim proto také skříňkové bomby. Za II. světové války používali podobnou munici Němci, Rusové a Britové.
