Belgický Gent zbavil centrum automobilové dopravy. Přísná opatření platí už tři roky a radnice je pyšná na čistý vzduch a menší počet nehod. Asi třetině lidí se to ale nelíbí. Poukazují hlavně na problémy chudších nebo méně pohyblivých. Pěší zóny v centrech měst zavedli i v Británii, Německu, Finsku a dalších zemích. Koketuje s tím i Praha.
O historické centrum Gentu se dělí chodci s cyklisty a elektrobusy. Soukromá auta tam nesmí už tři roky. Mezi vnějšími zónami se dá cestovat jen po městském okruhu.
Aut výrazně ubylo, cyklistů přibylo. Rozšířila se síť cyklostezek. Tam, kam mohou auta i kola, nesmějí řidiči cyklisty předjíždět. Více lidí také využívá rychlejší veřejnou dopravu. A do programu pronájmů sdílených elektroaut se registrovalo už 13 tisíc řidičů.
Gent znovuotevřel kanály, které byly od 60. let zakryté a využité k parkování. Městu to vrací další romantickou kulisu. Turisté si to nemohou vynachválit.
„Zbavili jsme se tranzitů přes centrum. Máme bezpečnější a zdravější město s vyšší kvalitou života,“ libuje si místostarosta Gentu Filip Watteeuw. Opatření prosadili zelení, kteří po posledních volbách získali na radnici vliv. Archivní snímek z 80. let ukazuje, proč se k tomu odhodlali.
Radnice zapracovala i na tom, že se rozrostla parkoviště a podzemní garáže. Nabízejí místa pro lidi, kteří pracují nebo bydlí v bezemisní zóně.
Kritika
Podle průzkumu pěší Gent vyhovuje necelým šedesáti procentům obyvatel. Skoro třetina je proti. Třeba mluvčí belgického autoklubu Lorenzo Stefani si stěžuje, že řešení je jen pro mladé, silné nebo bohaté: „Jsou lidé, kteří na nízkoemisní auta nemají. Staří lidé, kteří ročně ujedou tři, čtyři tisíce kilometrů autem, které už nevyhovuje parametrům zóny, znečistí ovzduší mnohem méně než majitel nového auta, který ročně najede 50 tisíc kilometrů.“
Méně pohybliví občané můžou jezdit zdarma elektrickými mikrobusy. Například podle zakladatele nevládní Ekologické fronty Gentu to ale nestačí. „Město musí zapracovat na alternativách, musí pracovat s lidmi, kteří mají handicap, a se seniory. Oni se snaží, ale je to složitý proces,“ říká.
Další města
Vize Gentu zapadá do ekologického plánu Evropské komise zajistit pro Evropskou unii do roku 2050 klimatickou neutralitu. Podobnou cestou se vydala i další města, třeba francouzský Štrasburk, německý Norimberk, anglický Oxford a Cambridge nebo finské Kajaani.
„Zklidňování dopravy v centrech měst je trendem, protože municipality si uvědomují, že je třeba snižovat emise v ovzduší a řešit problémy s kolonami. Historická centra měst nejsou stavěná na vysoké intenzity dopravy. Myslím, že k těmto trendům se budou připojovat další centra měst,“ říká Zdeněk Lokaj z dopravní fakulty ČVUT.
Podle studie Evropské komise je jejich zkušenost vesměs pozitivní. Část automobilové dopravy zmizela a městské prostředí je příznivější k životu. „Dopravní problémy následující po zavedení opatření jsou většinou mnohem méně závažná, než se očekávalo,“ dodává studie.
Automobilový provoz v centru v posledních letech omezuje i Praha. Zakázala vjezd na Mariánské náměstí před Novou radnicí. Na týden na sklonku loňského roku také vyzkoušela zákaz vjezdu na Smetanově nábřeží a v Karmelitské. Nyní vyhodnocuje, jaký to mělo vliv na dopravu v okolních ulicích, čistotu vzduchu nebo hluk. Mezitím se tam auta vrátila.
Podle Lokaje je potřeba hlavně postupovat koncepčně a mít nabídky alternativy k automobilové dopravě. „Buď udělat objízdné trasy, nebo mít záchytná parkoviště a vybudovat lepší infrastrukturu hromadné dopravy. Třeba v Londýně, když zavedli městské mýto, se během prvního roku zvýšil počet pasažérů hromadné dopravy o třetinu,“ připomněl.
