Ceněné letouny CASA budou spojovat kontingenty na Sinaji až do konce roku 2018

Nahrávám video
České letouny jako spojovník kontingentů na Sinaji
Zdroj: ČT24

Působení českých letadel CASA v misích na Sinaji neskončí dříve než v roce 2018. Za dobu jejich nasazení se stala mezi zahraničními kontingenty ceněnou posádkou, hrozil ale jejich předčasný odlet kvůli plánovaným opravám. České stroje CASA jsou přitom pro organizaci operací natolik zásadní, že jejich absence mohla celou sinajskou misi ohrozit.

Probíhající válka proti sinajské pobočce Islámského státu skoro vyloučila pohyb mezi odlehlými základnami mírové mise. Právě tento problém pomáhají překonat české letouny – pro 1700 mezinárodních vojáků totiž znamenají jedinou bezpečnou možnost dopravy i zásobování. Vedle toho se z její paluby provádí také dohled nad egyptsko-izraelskou mírovou smlouvou.

Plně vytížený český stroj létá obden, velmi často i dvě mise za sebou, kvůli čemuž jsou k dispozici hned dvě plné posádky. Podobný harmonogram znamená za rok bezmála 600 letových hodin. Po případném stažení letounů by tak mírová mise nemohla plnit své úkoly.

České letectvo tak upřednostnilo prestiž a souhlasilo s prodloužením činnosti na Sinaji až do konce roku 2018 – přestože to znamená značné napnutí vlastních kapacit. Česká armáda se do úspěšné mírové mise zapojila v listopadu 2009. O čtyři roky později přiletělo letadlo CASA, které se rychle stalo dopravní páteří mezinárodního kontingentu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Zapojení českých vojáků začalo Kuvajtem, nejdelší misí je Afghánistán

Česká, dříve československá armáda se zapojila do mezinárodních operací před 25 lety. Historicky první byla osvobozovací akce Pouštní bouře v Kuvajtu, které se účastnilo 200 vojáků. České jednotky dále zasahovaly v zemích bývalé Jugoslávie, kde v první polovině 90. let probíhala občanská válka, zejména v Chorvatsku, Bosně a Kosovu.

V zahraničních operacích se podle odhadů české armády vystřídalo 17 tisíc vojáků. Přesná čísla nejsou, protože někteří lidé byli v misích opakovaně.

V letech 2003 až 2006 působili čeští vojáci také v Iráku. Česká armáda tam měla výcvikový tým vojenské policie a polní nemocnici. Nejdelší zahraniční misí zatím zůstává Afghánistán, kam první vojáci přijeli už v roce 2002. Největší zastoupení tam měl provinční rekonstrukční tým, vrtulníková jednotka nebo speciální síly při protiteroristických operacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 48 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 2 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 5 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 7 hhodinami
Načítání...