Abuja - Vědci z Nigérie doufají, že se jim podaří vymýtit hlad z celého afrického kontinentu. Vylepšili totiž rostlinu manioku tak, aby obsahovala více živin a byla odolnější vůči suchu. To by mohlo podpořit i potravinovou soběstačnost obyvatelstva. Například právě do Nigérie se totiž víc než 80 procent potravin dováží.
Maniok neboli kasava, rostlina původem z tropické Ameriky, dorůstá až do výšky tří metrů. Její plody připomínají hlízy brambor a patří v subsaharské Africe mezi základní suroviny pro přípravu jídla. Kořeny se oloupají, nakrájí a vytvoří se těsto. To se jí například rukou k polévce, nebo se povaří. „Polovina obyvatel subsaharské Afriky jí maniok. Dokonce i lidé z vyšších vrstev,“ říká koordinátor výzkumu manioku z Mezinárodního institutu pro tropické zemědělství Richardson Okechukwu.
Maniok je poměrně nenáročný na pěstování. Nevyžaduje častou péči farmářů jako například obilí. Proto je velmi vhodný pro zemi, kde většina obyvatel pracuje v zemědělství bez pomoci strojů. Nové výhonky deroucí se z udusané červené hlíny jsou ale křehké a snadno kvůli suchu uhynou. „Přestože nám maniok už tolik let pomáhá, nemůžeme ho brát jako samozřejmost. Období sucha se totiž prodlužují a úrodnost půdy klesá. Je potřeba, aby byl odolnější a přizpůsobivější,“ sdělil ředitel oddělení západní Afriky při Institutu pro tropické zemědělství Robert Asiedu.
Každý přidaný minerál a vitamín má velký význam
A právě na tom vědci z Institutu pro tropické zemědělství v Nigérii neustále pracují. Ve zkumavkách a pod mikroskopy testují semena manioku různého stáří. Jednotlivé vzorky totiž mohou mít různé genetické vlastnosti. Hlízy některých rostlin, které v laboratoři vyšlechtili, už obsahují víc vitaminů a jsou odolnější vůči nedostatku vláhy. „Jakmile to zasadíme do země a zaléváme šedesát dní vodou, rostlina se uchytí. Pak vydrží i ta největší sucha nebo požáry. Úroda v tak extrémních podmínkách samozřejmě nebude velká, ale tahle odrůda to přežije a zůstane v půdě,“ popisuje Okechukwu.
Na hektaru půdy osázeném odolnějším maniokem by tak ročně mohly vyrůst až tři tuny plodiny. To by mělo pomoci zajistit dostatek potravin nejen pro celou Nigérii, nejlidnatější africkou zem, ale i pro ostatní státy v Africe. „Samozřejmě má být skladba jídelníčku pestrá - ryby, maso a tak dále. Ale to je drahé. Takže pro běžné místní lidi má každý minerál nebo jiný prvek, který do manioku přidáme, a tím zlepšíme jeho nutriční hodnotu, opravdu velký význam,“ zdůrazňuje Asiedu.
Mouka z manioku lepší než ze pšenice
Z manioku se dá vyrábět například i škrob, různá sladidla a samozřejmě mouka. Ta je až o polovinu levnější než klasická mouka z pšenice, kterou je navíc do země potřeba dovážet. A podle některých pekařů je mouka z manioku dokonce lepší. „Kromě toho, že můžeme ušetřit, má pečivo lepší trvanlivost. A to až o dva dny. Produkty mají navíc lepší vlastnosti. Lépe drží tvar a nedrobí se,“ vysvětluje ředitelka pekárny Folusho Olaniyan.
Nigérie je největším světovým producentem manioku. Ročně se ho tu vypěstuje přes 30 milionů tun. Dále se pěstuje také například v Brazílii, Thajsku nebo v Indii.
