Britský premiér David Cameron připustil, že s manželkou vlastnil akcie v offshoreové společnosti svého zesnulého otce, jehož jméno se objevilo v Panamských dokumentech o uživatelích daňových rájů. Podle BBC ale zdůraznil, že všechny akcie prodal v roce 2010. Již dříve prohlásil, že on, jeho manželka ani děti žádné akcie ani majetek ve firmách v daňových rájích v současnosti nevlastní.
„Se (ženou) Samanthou jsme vlastnili 5000 akcií v Blairmore Investment Trust, které jsme prodali v roce 2010 za asi 30 tisíc liber (milion korun),“ upřesnil premiér ve večerním rozhovoru se zpravodajskou stanicí ITV News.
Řekl, že „nemá co skrývat“. Zdůraznil, že zaplatil v Británii veškeré daně ze zisku, který měl z prodeje těchto akcií společnosti Blairmore Holdings, kterou otec kdysi zřídil. Dodal, že již zesnulý otec nic špatného neudělal a že je na něj hrdý. Podle BBC se očekává, že Cameron zveřejní svá daňová přiznání, možná příští týden.
Cameronův zesnulý otec Ian řídil podle dokumentů, které unikly z právní firmy Mossack Fonseca, investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly po 30 let daněny v Británii kvůli složitému mechanismu, na němž se podílela Mossack Fonseca sídlící v Panamě.
Britská média však už v pondělí upozornila, že Cameron starší se tímto jednáním ničeho nezákonného nedopustil. Cameron ale začal kvůli otcovi čelit otázkám ohledně svého možném zapojení v daňových rájích. „Není to soukromá záležitost, když někdo neplatí daně, musí se to vyšetřit, nezávisle vyšetřit,“ podotkl šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn.
Anthony Wells, ředitel ústavu YouGov, prohlásil, že sama kauza Panamských dokumentů nemusí Camerona poškodit, odvádí nicméně pozornost konzervativců před místními volbami plánovanými na příští měsíc a před chystaným červnovým referendem o členství Británie v Evropské unii.
Panamské dokumenty, jejichž části média zveřejnila v neděli, zmiňují v souvislosti s firmami v daňových rájích například členy čínského politbyra, lidi z bezprostředního okolí ruského prezidenta Vladimira Putina či ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Jejich první a dosud jedinou politickou obětí se stal islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson, který ve středu rezignoval.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
