Cameron přijel do Moskvy žehlit vztahy

Moskva – S cílem narovnat vztahy mezi Moskvou a Londýnem a vyvést je ze slepé uličky zavítal na 24hodinovou návštěvu Ruska David Cameron – jako první britský premiér po šesti letech. V přednášce na moskevské státní univerzitě dnes mimo jiné uvedl, že Rusko a Británie mohou překonat vážné rozpory způsobené sporem kolem kauzy Alexandra Litviněnka, oživit své obchodní vztahy a přispět ke světové stabilitě. „V oblastech, kde se neshodujeme, musíme být upřímní. Chci se ale pokusit o nový přístup založený na spolupráci,“ řekl dnes ruským studentům. Novým pilířem partnerství mezi oběma zeměmi by se podle Camerona měla stát ekonomická spolupráce.

Cameron, který do Moskvy přijel už v neděli, připomněl, že vztahy obou zemí poznamenaly v posledních letech vážné spory, vyvolané zejména vraždou Litviněnka v roce 2006. Tento bývalý ruský agent a pozdější kritik Kremlu zemřel v Londýně na otravu poloniem a před smrtí obvinil z otravy tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Londýn požaduje vydání ruského agenta – a nynějšího poslance parlamentu – Andreje Lugového, který je podle něj hlavním podezřelým. Moskva to odmítá.

Své výhrady vůči britské politice má i Moskva, která trvá na vydání ruského miliardáře Borise Berezovského, obviněného v Rusku z finančních machinací. Podnikatel, který získal v Británii politický azyl, je rovněž tvrdým kritikem Kremlu. Rusko usiluje i o vydání emisara čečenských separatistů Achmeta Zakajeva, který se také uchýlil do Londýna. Cameron dnes v přednášce potvrdil, že Británie Berezovského ani Zakajeva Rusku nevydá, protože nevidí záruku spravedlivého soudu s obviněnými.

S Medvěděm jednal ministerský předseda o Sýrii i vydání Lugového

Tématem rozhovoru Davida Camerona s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem byla vedle kauzy Litviněnko i Sýrie. Medvěděv odmítl tlak na Sýrii i dodatečné sankce. Rezoluce RB OSN by podle Kremlu měla být „tvrdá, ale vyvážená“. „Sankcí proti Sýrii je už mnoho, jak ze strany USA, tak Evropské unie. Další tlak v tomto směru je zbytečný,“ prohlásil šéf Kremlu.

Rusko, které je dlouholetým spojencem Sýrie a prodává Damašku zbraně, blokuje už měsíce v Radě bezpečnosti OSN přijetí rezoluce odsuzující brutální represe syrského režimu proti opozici. Britský premiér naproti tomu jednoznačně uvedl, že Asadův režim ztratil svou legitimitu a nemá žádnou budoucnost. „Ztratili zákonná oprávnění a měli by se vzdát moci,“ vzkázal Cameron syrskému vedení.

Bilance obětí vládní represe v Sýrii je podle OSN 2600 mrtvých. Poradkyně prezidenta Bašára Asada hovoří o 1400 zabitých civilistech a chválí postoj Ruska.

V Litviněnkově kauze dnes podle očekávání žádná ze stran své stanovisko nezměnila. „Článek 61 ruské ústavy zapovídá vydání ruského občana k soudu do zahraničí. Za žádných okolností se nic takového nestane,“ řekl Medvěděv.

Agentura RIA Novosti napsala, že Británie dnes v souvislosti s Litviněnkovým případem odmítla ruský návrh na obnovu spolupráce rozvědek. Londýn vyjádřil souhlas s koordinací policejních sborů při potírání organizovaného zločinu, spolupráce rozvědek ale bude nadále nulová.

David Cameron, britský premiér:

"I když mezi námi přetrvávají neshody v pohledu na tuto věc (případ Litviněnko), neznamená to, že bychom neměli posilovat naše obchodní vztahy a politickou spolupráci."

Camerona doprovází dvacítka podnikatelů

Camerona v Moskvě doprovází na 20 britských podnikatelů, mezi nimiž je i šéf ropné společnosti BP Bob Dudley, ředitel dalšího těžařského gigantu Royal Dutch Shell Peter Voser nebo šéf firmy Rolls-Royce Simon Robertson, který chce s Ruskem spolupracovat v jaderném strojírenství. Podepsala se memoranda o kontraktech za víc než dvě stě milionů liber. Britové chtějí do Ruska vyvážet, Rusové chtějí britské investice a spolupráci v oblasti technologií. Výměnou se Cameron zavázal, že podpoří žádost Ruska o vstup do Světové obchodní organizace.

„Já za tím vidím pragmatické zjištění, že je potřeba se pohnout vpřed a nedopustit, aby jedna záležitost, tedy případ Alexandra Litviněnka, zničila všechno ostatní ve vzájemných vztazích,“ komentoval návštěvu Andrew Osborn, moskevský korespondent britského listu Daily Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zahájil další vlnu útoků na Teherán. Ten udeřil i v Ománu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila další rozsáhlou vlnu útoků na Teherán. Ve městě a jeho okolí se podle médií ozývají exploze. Americký prezident Donald Trump mezitím uvedl v příspěvku na síti Truth Social, že Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu, a to vojensky, ekonomicky i jinak. Írán v odvetě udeřil v Izraeli a oběti má sestřelení dronu nad Ománem.
08:53Aktualizovánopřed 10 mminutami

Úbytek nerozhodnutých mandátů živí polarizaci americké politiky

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
před 3 hhodinami

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 3 hhodinami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 5 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA v Iráku ztratily tankovací letoun. Sestřelení vyloučily

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou ani se spojeneckou palbou.
před 10 hhodinami
Načítání...