Havana – Před 30 lety unesl dopravní letadlo, odseděl si třináct a půl roku v kubánském vězení a pak se na Kubě usadil. Dnes se 56letý William Potts vrátil z této komunistické země domů do USA a okamžitě po příletu do Miami byl vzat do vazby.
„Kvůli návratu na americkou půdu po takřka 30 letech mám smíšené pocity,“ řekl ještě před návratem Potts. Počítal s tím, že po příletu na Floridu ho policie zadrží a pošle do vazby. „Co se stane pak, to říci nedokážu,“ dodal s tím, že doufá v brzký soud.
Mluvčí FBI řekl, že Potts předstoupí před soud v Mimai v pátek. Zatím není jisté, zda se do případného amerického trestu za únos započítá i kubánské vězení. „Můj postoj samozřejmě je, že jsem spáchal zločin a že jsem za něj seděl. Spojené státy to musí uznat.“ O vydání amerického pasu žádal už čtyři roky, jednorázové povolení získal až teď.
Jako mladík Potts toužil změnit svět, ale nic nevyšlo tak, jak si plánoval. Snil o tom, že pomůže ze světa vykořenit útlak, proto nechal vysokoškolských studií, přijal islám a odjel se připojit k namibijskému osvobozeneckému hnutí. Místo v Namibii ale uvíznul v Libérii. V roce 1984 po návratu do USA si za cíl svých revolučních myšlenek vybral Kubu. S pomocí pistole ukryté ve falešné sádře unesl linkový spoj se 70 lidmi na palubě a přinutil piloty, aby na Kubě přistáli. K Pottsově překvapení ho ale kubánské úřady neuvítaly jako revolucionáře a ani mu nenabídly vysněný gerilový výcvik. Místo toho jej tamní soudy poslaly za vzdušné pirátství do vězení.
Když se Potts dostal na svobodu, oženil se s Kubánkou a živil se jako farmář. V posledních letech ale stále více snil o návratu do vlasti. Nakonec se rozhodl kontaktovat americké úřady. Američtí diplomaté mu v úterý oznámili, že jeho cestovní doklady jsou připraveny a že může ve středu odletět do Miami.
Pottsovy dvě dcery se do Spojených států dostaly loni, žijí u svých prarodičů. Bývalý člen hnutí Černí panteři chce za nimi - alespoň na návštěvu. Rád by se prý potkal i s piloty a cestujícími, které před třiceti lety ohrozil. Chce se jim omluvit. „Lituji, že jsem unesl to letadlo a že jsem riskoval životy těch lidí. Tenkrát mi to nedocházelo, teď už ano a budu na to myslet do konce života. Kdyby ti lidé tehdy zemřeli, byl bych za to odpovědný,“ říká Potts.
