Praha – Černošskou ikonou amerického boje proti rasové diskriminaci navždy zůstane charismatický řečník Martin Luther King, který byl 4. dubna 1968 zastřelen na balkoně hotelového pokoje. I přesto, že nad jeho smrtí dodnes visí otazníky, jeho odkaz je stále živý. Svým slavným projevem o svém snu, v němž vykreslil Spojené státy bez rasové nesnášenlivosti, rozjel koloběh událostí a pokojné hnutí za rovnoprávnost již nebylo možné zastavit. Nobelova cena míru, která mu byla udělena jako vůbec nejmladšímu laureátovi, dokládá jeho zásluhy a morální pozici také na mezinárodním poli.
Možná se nechal inspirovat Gándhím, možná byl přesně to, co tehdejší americká společnost potřebovala. Teze, které Martin Luther King hlásal, byly natolik provokativní a nepřijatelné pro některé skupiny obyvatelstva, že vyvolávaly dnes již těžko pochopitelné reakce.
Měly v Kingově smrti prsty tajné služby?
Přední americký černošský aktivista Martin Luther King byl zavražděn 4. dubna 1968 na balkoně hotelu Lorraine v Memphisu ve státě Tennessee. Za vraždu byl odsouzen na 99 let James Earl Ray, který se původně ke zločinu přiznal. Později však svou vinu popřel. Spekuluje se o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.
Nadaný King se narodil v roce 1929 v rodině baptistického kněze a učitelky. Na Bostonské univerzitě získal doktorát z filosofie a teologie. Po studiích na Bostonské univerzitě se rozhodl jít ve stopách svého otce a stal se reverendem baptistické církve v Montgomery. Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou, která zemřela v roce 2006, měli čtyři děti. Nespokojenost s přetrvávajícími prvky rasové diskriminace pak přivedla tehdy jednoho z nemnoha vysokoškolsky vzdělaných černých Američanů k veřejnému vystoupení za občanská práva.
King se nechal inspirovat Gándhím a jeho „bojovým nenásilím“
Když Rosa Parksová byla zatčena za to, že neuvolnila místo bělochovi v autobuse, postavil se King do čela organizace, která zahájila bojkot veřejné dopravy. Kariéra excelentního řečníka tak začala strmě stoupat. Jakmile hnutí dosáhlo svého cíle a segregace v městských autobusech byla zrušena, stal se King uznávaným vůdcem hnutí za lidská práva. Snažil se, aby se zrušení segregace dodržovalo v praxi pomocí tichých demonstrací a nenásilných protestních akcí. Hnutí vyvrcholilo v srpnu 1963 pochodem 200 tisíc demonstrantů k Lincolnovu památníku ve Washingtonu, kde King ve svém nejznámějším projevu vyslovil vizi o budoucí Americe bez rasové nenávisti.
Druhá polovina šedesátých let přinesla ale i násilné střety v některých amerických městech. Mezi Kingovy nepřátele se kromě bílých rasistů zařadili předáci militantních černošských skupin (nejznámější byla tzv. Černá moc), kteří odmítali jeho cestu nenásilí a obviňovali ho z podlézání. Ve Spojených státech se v té době rozvíjela občanská neposlušnost vůči válce ve Vietnamu. King také protestoval proti válce v Indočíně a proti nepřiměřenému počtu povolávaných Afroameričanů, čímž si nezískal přízeň ve vládních kruzích.
Život devětatřicetiletého Kinga ukončil smrtící výstřel, když stál na balkoně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Násilně ukončený Kingův život se stal znamením boje za občanská práva i po pohnuté době šedesátých let. Den jeho narozenin se od roku 1986 v USA slaví jako státní svátek a úctu mu pravidelně vyjadřují i američtí prezidenti.
