Brasília - Zvláštní komise potvrdila, že legendárního brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka nechal zavraždit vojenský režim. Potomek českých emigrantů, který je považován za otce moderní Brazílie, zemřel 22. srpna 1976 při autohavárii. Necelá stovka důkazů předložených zvláštní komisí potvrzuje, že nešlo o nešťastnou náhodu.
Kubitschek byl prezidentem v letech 1956 až 1961. Po státním převratu v roce 1964 odešel do exilu, v roce 1967 se vrátil. Vládnoucí generálové si ale podle všeho objednali jeho vraždu, protože se báli, že by je oblíbený strůjce brazilského hospodářského vzestupu z konce 50. let mohl připravit o moc. Na Kubitschekův pohřeb tehdy přišlo na 400 tisíc Brazilců, které si netroufla rozehnat ani jinak nelítostná armáda.
„Ve skutečnosti to byl atentát na bývalého prezidenta Kubitscheka. Postřelený řidič ztratil kontrolu nad autem. Při nárazu oba zahynuli,“ oznámil předseda zvláštní vyšetřovací komise Gilberto Natalini. Řidič autobusu, který údajně Kubitschekovo auto srazil ze silnice, vyšetřovatelům přiznal, že mu nabídli peníze, když na sebe vezme vinu. Další svědek na základě exhumace ostatků exprezidentova řidiče potvrdil, že muž měl v lebce zřetelnou stopu po kulce.
Kubitschekovo prezidentství bylo proslulé mottem Padesát let pokroku v pěti. Prezident se jím řídil i ve chvíli, kdy se rozhodl založit na zelené louce nové hlavní město. Moderní Brasílii stihl postavit za pouhé tři roky. Město původně určené pro 400 tisíc obyvatel jich má dnes přes dva miliony. Původní metropoli Rio De Janeiro vystřídala Brasília i díky výhodnější poloze ve vnitrozemí. Na konci osmdesátých let ji organizace UNESCO přidala mezi kulturní dědictví lidstva. Architektura města je totiž typickou ukázkou moderního stavitelství 50. a 60 let.
Uznání se dostalo i sympatickému a oblíbenému zakladateli oceňovaného města, který si dokázal získat prosté Brazilce svou otevřeností a spontánností. Po muži z chudých poměrů, jehož pradědeček pocházel z Třeboně, Brazilci pojmenovali třeba letiště nebo luxusní hotel Kubitschek Plaza.
Přes půl milionu Brazilců má český původ
Kromě Kubitscheka zanechali hlubokou stopu v Brazílii i další čeští přistěhovalci - třeba podnikatel Jan Antonín Baťa, který utekl během druhé světové války, nebo profesor klasické hudby Bohumil Med, který zde vybudoval největší obchod s hudebninami v celé Latinské Americe. Většina českých krajanů ale přišla do Brazílie v 19. století za půdou. Teď jich ve dvousetmilionové Brazílii žije asi 600 tisíc. Rodnou zemi předků většina z nich nikdy neviděla, ke svým kořenům se ale hrdě hlásí – stejně jako kdysi Kubitschek.
Vojenská junta likvidovala své odpůrce
Vojenská junta, která v Brazílii vládla 21 let do roku 1985, podle historiků odstranila v 70. letech řadu významných odpůrců režimu. V listopadu brazilské úřady otevřely hrob dalšího bývalého prezidenta Joao Goularta, protože mají podezření, že jej v 70. letech také nechala zavraždit tehdejší vojenská diktatura. Goulart zemřel v roce 1976 oficiálně v důsledku srdečního selhání, exhumace jeho ostatků má tedy potvrdit nebo vyvrátit tezi, že byl otráven. Podle brazilského ministerstva pro lidská práva je možné, že byla jeho smrt součástí rozsáhlé akce potírající oponenty jihoamerických vojenských režimů známé jako Operace Kondor.
Goularta po třech letech v prezidentském úřadě svrhl v roce 1964 armádní puč. Levicový politik se poté uchýlil do argentinského exilu, kde zemřel v hotelovém pokoji, údajně po infarktu. Pohřben byl na jihu Brazílie.
