Budapešť chystá školskou reformu. Odbory protestují, výpověďmi hrozí tisíce pedagogů

3 minuty
Události: Demonstrace v Budapešti
Zdroj: ČT24

V Maďarsku sílí protesty kvůli změnám ve školství. Učitelé mají přijít o status státních zaměstnanců – a tím i o část výhod. Vláda mluví o nutných reformách, odbory naopak o trestu kvůli dlouhodobým nepokojům. V krajním případě hrozí výpověďmi už tisíce pedagogů.

Do ulic vycházejí už rok. Zprvu za lepší platy i pracovní podmínky učitelů, později kvůli tvrdým zásahům policie. Vysvědčení, které podle studentů vláda nechce vidět, slyšet, ani o něm mluvit.

Protesty sílí. Začátkem května chtěli demonstranti prorazit kordon k sídlu vlády. Proti byly zásahové jednotky i slzný plyn. Za nejnovějším napětím je chystaná změna právního postavení pedagogů.

Ti by měli přijít o status státních zaměstnanců a dostat větší objem práce, třeba o nedělích nebo státních svátcích. Podle vlády je to součást nutné reformy. Podle odborů msta za dlouhodobé protesty.

Zřejmě minimum

Skoro pět tisíc učitelů napříč Maďarskem už avizovalo výpovědi, pokud zákon projde. Týká se to i zaměstnanců na jednom z budapešťských gymnázií. Prozatím se chystají odejít dva učitelé, je ale otázkou času, kdy je budou následovat další.

Problém je podle vedení školy hlavně v nejistotě. „Učitelé na základních školách se zkušeností 26 let vydělávají stejně peněz jako úplný nováček. A to je situace dnes. Podle nových pravidel dostanete jen tolik z rozpočtu, kolik je k dispozici. Což bude zřejmě minimum,“ popisuje András Juhász, ředitel Gymnázia Atilly Jószefa v Budapešti.

Vláda tvrdí, že chce novým zákonem zlepšit kvalitu vzdělávání. Odbory vyzývají k jednání. Emoce ale mezitím přiživuje třeba inflace. Rekordních 24 procent oslabilo platy, které byly už tak pod celonárodním průměrem a zároveň druhé nejnižší v rámci států OECD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 23 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2 na rok 2028

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 1 hhodinou

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 2 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 9 hhodinami

Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...