Britští majitelé bytů budou muset vystěhovat ilegální migranty

Britská vláda v souvislosti s imigrační vlnou plánuje úpravu zákonů, na jejichž základě bude muset pronajímatel bytu vystěhovat nájemníky, kteří pobývají v Británii ilegálně. Majitelé bytů budou mít také povinnost kontrolovat povolení k pobytu a cestovní doklady svých nových nájemníků.

Pronajímatelé by na základě opatření byli nuceni vystěhovat ilegálního nájemce ihned po obdržení oznámení z ministerstva vnitra, že jejich nájemník již není oprávněn k pronajmutí jakéhokoliv majetku - tedy že jeho povolení k pobytu vypršelo či nebylo prodlouženo.

Majitelům bytů, kteří nelegální migranty nevykážou, anebo si předem nezjistí jejich status, může v případě opakovaného prohřešku hrozit až pětileté vězení. Tímto způsobem chce vláda zakročit proti profitování na nelegální migraci a pronajímání nevyhovujících prostor.

Nečekejte vřelé přijetí, varuje migranty ministryně

Dalším důvodem návrhu je odrazení migrantů od opuštění své rodné země a upozornění na to, že podmínky pro přistěhovalectví do Velké Británie nejsou snadné. Britská ministryně vnitra Theresa Mayová společně se svým francouzským protějškem Bernardem Cazeneuve potenciální migranty varují, že se po příchodu do Evropy nemusí nutně setkat s vřelým přijetím a perspektivou finančního zisku.

Nová opatření vnášejí obavy i do řad pronajímatelů. Ředitel Národní asociace pronajímatelů Richard Lambert upozorňuje, že ustanovení by vedlo k porušení 40 let trvající zásady, že jediným orgánem oprávněným vzít nájemcům právo na domov je soud, nikoliv vláda. Imigranti, kteří budou za těchto okolností vystěhováni, pak mohou přejít k zoufalým krokům, například zabarikádování se v bytech.

Vláda také hodlá ukončit finanční podporu pro neúspěšné žadatele o azyl. Zhruba 10 000 migrantů nadále dostává příspěvek 36 liber týdně (asi 1400 Kč) z peněz daňových poplatníků, přestože byla jejich žádost o azyl zamítnuta. Příspěvek je jim vyplácen díky tomu, že v Británii žijí se svou rodinou.

Uprchlíci v Calais
Zdroj: ČTK/AP

Návrhy na změnu zákona o imigraci přicházejí v době, kdy se britská a francouzská vláda snaží zvládnout uprchlickou krizi v Calais. Značný počet migrantů se tam noc co noc pokouší dostat se do tunelu pod Lamanšským průlivem spojujícího obě země a proniknout do Británie.

Calais čelilo novému náporu nelegálních přistěhovalců

Francouzská policie zaznamenala v noci na pondělí v Calais dalších 1700 pokusů migrantů proniknout do Británie. Tisícovku pokusů policisté zmařili u oploceného nákladního terminálu u ústí tunelu, zbytek až uvnitř areálu. Jeden strážce pořádku byl při zásahu zraněn, když ho súdánský imigrant zasáhl kamenem do tváře. Násilníka policie zatkla.

Počet pokusů o překonání Lamanšského průlivu na některé z vlakových souprav převážejících auta tunelem automaticky neznamená počet lidí: Někteří nelegální běženci se o to totiž v průběhu noci pokoušejí vícekrát, vysvětlila BBC. V oblasti jich různě pobývá kolem 4000 a o přechod do Británie se každý den pokoušejí odhadem stovky z nich.

Není přitom jasné, zda a případně kolika převážně africkým přistěhovalcům se podařilo v poslední době dostat na některou ze souprav a dorazit do Anglie. Na 70 procent migrantů podle francouzské policie mizí z Calais do čtyř týdnů po příchodu. Francie ale neví, zda tito migranti vstoupili do Británie, či se přemístili někam jinam ve Francii.

Ministr Cazeneuve nechal minulý týden povolat do Calais 120 policistů, aby pomohli 300 kolegům, kteří se snaží invazi imigrantů zastavit. Britský premiér David Cameron v pátek telefonicky francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi slíbil, že pošle do Calais nová oplocení, pátrací psy a další prostředky, protože současná situace je podle něj nepřijatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 26 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 46 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...