Britský pravicový tisk se pouští do Hollanda - prý šíří mýty

Londýn - Britský pravicový tisk dnes obvinil nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda z šíření iluzí. Nová hlava Francie totiž odmítá politiku zaměřenou na tvrdá úsporná opatření. Podle Hollanda se mají mimo jiné prosazovat podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Deníky ale varují, že neexistuje žádné bezbolestné řešení ekonomické krize.

„Hollande není skoupý na iluze. Tou hlavní je to, že proti ekonomickému oslabení Francie lze bojovat zvýšenou rolí státu a že krizi v eurozóně lze zmírnit novým projednáním smlouvy o rozpočtové disciplíně, kterou podpořili Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová,“ napsal deník The Times.

Hollande nakonec bude muset snižovat výdaje, míní The Times

Podle tohoto prestižního konzervativního listu bude pro Hollanda těžké řešit ekonomické problémy Francie a pomáhat Evropské unii překonat nejvážnější finanční krizi v její historii. „Francie může získat zpět svou konkurenceschopnost, jen pokud sníží výdaje. To je vzkaz, před kterým se Hollande nebude moci schovat,“ tvrdí The Times.

The Times o francouzských volbách
Zdroj: ČT24/The Times

„Víkendové volby ve Francii a v Řecku ukazují, že se v Evropě nyní usazuje zákeřný mýtus… Místo obětavosti sílí jakási lidová víra, že existuje nějaké kouzelné a bezbolestné východisko z krize… Evropa zavrhuje úsporné kroky, ale bezbolestné řešení neexistuje,“ je přesvědčen deník The Daily Telegraph.

Nový francouzský prezident díky své nynější oblíbenosti v zemi bude mít možná dost síly prosadit svou politiku, ale nakonec mu stejně nezbude, než přistoupit k bolestným škrtům, soudí The Financial Times.

François Hollande a Valérie Trierweilerová
Zdroj: ČT24/Getty Images

Naopak levicově orientovaný britský deník The Guardianje přesvědčený, že „příchod pragmatického a proevropského socialisty by mohl být poslední nadějí na záchranu eura a evropského projektu před neoliberálním dogmatem, které by je pohřbilo“.

Hollande prosazuje, aby se vedle některých nezbytných úsporných opatření prosazovaly podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Mnoho zemí to vidí podobně, ale především Berlín je zastáncem oživení růstu pomocí strukturálních reforem v jednotlivých zemích a odmítá Hollandův návrh, aby se tak dělo v rámci rozpočtové smlouvy EU formou jejího doplnění o investování do velkých evropských projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují, zda vyslat zástupce na jednání o Ukrajině v Evropě, řekl Trump

Spojené státy stále zvažují, zda vyšlou svého zástupce na víkendové jednání o Ukrajině, které se očekává v Paříži. Podle agentury Reuters to řekl v noci na pátek SEČ americký prezident Donald Trump. Podle něj bude záležet na tom, zda bude šance na úspěch jednání. Jednání se zřejmě budou týkat návrhu Spojených států na ukončení války na Ukrajině.
před 8 mminutami

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 1 hhodinou

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 5 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 5 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 6 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...