Edinburgh/Londýn – Britský premiér David Cameron jednal ve skotském Edinburghu s prvním ministrem Skotska Alexem Salmondem o podmínkách a podobě plánovaného referenda, v němž by měli Skotové rozhodovat o svém setrvání pod střechou Spojeného království. Referendum iniciovali Salmondovi nacionalisté, kteří by ho rádi pořádali v roce 2014, Londýn ale žádá o vypsání referenda do osmnácti měsíců.
„Myslím, že tu máme jednoduchou otázku, na které bychom se měli dohodnout, a ta zní: Chce Skotsko zůstat ve Spojeném království? Doufám, že chce, doufám, že pro to lidé budou hlasovat,“ uvedl britský premiér David Cameron.
Londýn souhlasil již v lednu, aby si skotská vláda zorganizovala referendum sama. Předpokladem ale podle ministra pro záležitosti Skotska Michaela Moora je, aby bylo „legální, přímočaré a spravedlivé“. Nejednoznačnost, která nyní kolem referenda panuje, je totiž podle Moora škodlivá. „Existuje řada nejasností kolem referenda, kolem jeho výsledku a toho, jaké budou důsledky. Všechno to působí ekonomickou nejistotu. Což je špatné pro pracovní místa a investice,“ zdůraznil ministr.
Michael Moore:
„Vždy jsme jasně dávali najevo, že nebudeme stát v cestě referendu o nezávislosti. Nebudeme ale také jen přihlížet a nepřipustíme prodlužování nejistoty.“
Skotské straně ovšem zcela nevyhovuje ani současný přístup. První ministr Skotska Alex Salmond, jehož nacionální Skotská národní strana vyhrála se slibem nezávislosti volby, totiž i tento postoj chápe jako zasahování Londýna do vnitřních záležitostí Edinburghu. Kritizuje i přání Londýna, aby referendum proběhlo dříve než za tři roky. „Proč nám začínají říkat, kdy by to mělo proběhnout, kdo by měl hlasovat, co by mělo být na hlasovacím lístku? To jsou všechno věci, o kterých může rozhodnout skotský parlament,“ konstatoval Salmond.
Skotští nacionalisté si zároveň otevírají možnost diplomatického ústupu v případě, že by země svou nezávislost odmítla. Do referenda proto chce Salmond prosadit ještě druhou, doplňující otázku: neměl by Edinburgh získat další pravomoci? Pokud by Skotové řekli odtržení „ne“, mohl by si tak zachovat tvář.
Zatím se totiž zdá, že se skotská veřejnost k vlastní nezávislosti staví nejednoznačně. Díky centrálním dotacím totiž Skotové požívají výhod, jako jsou bezplatné univerzity, recepty na léky a osobní péče o seniory zdarma, kterých by se jim v samostatném státě nemuselo dostávat. Nyní ale předpokládají, že v případě samostatnosti budou muset výdaje na zdravotnictví, ozbrojené síly nebo vzdělávání přehodnotit a případně omezit.
Salmond chce ze Skotska hospodářského tygra
Salmondovi nacionalisté ovšem nabízejí jinou vizi samostatného Skotska. Vyschlé penězovody z Londýna chtějí nahradit výnosy z těžby ropy a plynu v Severním moři. „S náležitým podílem (na výnosu) z našich zdrojů by Skotsko bylo šestou nejbohatší zemí v rozvinutém světě,“ uvedl Salmond s tím, že jeho zemi by naopak čekal hospodářský zázrak.
Energetickou velmocí se podle něj totiž nemá stát jenom kvůli ropě; do roku 2020 chce z obnovitelných zdrojů získat tolik elektřiny, kolik Skotové spotřebují, a masivní přebytky vyvážet do hladové Evropy. „Jak ukázalo Norsko, Švédsko a Nový Zéland, mnoho malých států zvládá finanční krizi lépe než řada těch větších, jako jsou Spojené království, Itálie nebo Španělsko.“
Vize nového státního uspořádání ovšem nepočítá s tím, že by britská královna Alžběta II. přišla o skotský trůn; vládkyní by zde měla být stejně, jako je tomu v Kanadě nebo Austrálii. Proměnou by ale nejspíš musela projít vlajka Spojeného království. Jednu z jejích částí totiž tvoří bílý Ondřejův kříž na modrém poli, zástava patřící Skotsku. Své historické odůvodnění má také termín referenda v roce 2014, na kterém skotští nacionalisté trvají. Právě na tento rok totiž připadá výročí sedmi set let od bitvy u Bannockburnu (1314), v níž skotská vojska porazila šiky anglického krále Eduarda II.
